DigiBooks

< Predchádzajúci

Nasledujúci >

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Konrád; Edmond

Rok narodenia: 1889 Rok úmrtia: 1957

Poznámka: * 30. 5. 1889, Praha
† 9. 5. 1957, Praha

Dramatik, prozaik, divadelní kritik
Pocházel z pražské měšťanské, kulturně orientované rodiny: otec Gustav Konrád, povoláním advokát, se od mládí přátelil s literáty a divadelníky (mj. s Emanuelem Bozděchem, Josefem Štolbou), matka Helena Konrádová (rozená Röslerová), spřízněná s rodinou Náprstkovou, byla klavíristka a stýkala se s řadou předních hudebních umělců. Konrád navštěvoval od roku 1899 gymnázium v Křemencově ulici na Novém Městě, po maturitě v roce 1907 studoval na pražské filozofické fakultě historii (zejména u Václava Novotného a Josefa Pekaře); Titul PhDr. získal v roce 1912 prací O správním rozdělení českém ve století čtrnáctém. Po krátkém působení v knihovně Národního muzea a po vojenské službě, kterou absolvoval v letech 1915–1918, nastoupil v roce 1919 do tiskového odboru Československého červeného kříže, ale ještě téhož roku se stal knihovníkem Univerzitní knihovny, kde pracoval až do roku 1925. Poté se plně věnoval dramatické tvorbě a divadelní kritice (v letech 1929–1937 byl referentem v Národním osvobození, v Lidových novinách působil od června 1937 až do roku 1940, kdy byl z politických důvodů propuštěn). Přátelsky se stýkal s Karlem Čapkem (byl členem kroužku pátečníků), po roce 1945 absolvoval řadu přednášek o osobnosti a díle Karla Čapka; jako představitel československého centra PEN-klubu často cestoval do ciziny (v roce 1937 přednášel o českém divadle v Holandsku, zúčastnil se zasedání a kongresů v Římě, Varšavě, Budapešti aj.). Byl rovněž funkcionářem Dramatického svazu a v roce 1939 byl zvolen do výboru nově se tvořícího Kruhu spisovatelů. Jako představitel demokratické kultury a částečně též jako neárijský míšenec nesměl během okupace publikovat a veřejně vystupovat: už v říjnu 1938 mu byla cenzurou po generální zkoušce v pražském Národním divadle stažena hra Císař dětí, další Konrádova dramata (Bohatec Kramerius aneb Vlastenec má mít existenci, Každý své peklíčko, Figaro napálený) zůstala v rukopise. Knížka Příklad Františka Křižíka vyšla pod jménem Václava Gutwirtha, který k ní dodal materiál. Konrád byl v této době pracovně nasazen jako pomocný dělník v Praze-Libni (po čase byl ze zdravotních důvodů uvolněn). V roce 1945 se ve funkci divadelního referenta vrátil do Lidových novin, v témže roce se oženil s Boženou Scheinpflugovou, dcerou spisovatele a novináře Karla Scheinpfluga a starší sestrou herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Po únoru 1948 mohl v nakladatelství Československý spisovatel pracovat pouze jako knihovník a od roku 1949 jako korektor. Přestože opět nesměl publikovat, nadále psal: některé jeho práce vyšly posmrtně, v rukopisné pozůstalosti se zachovaly mj. hry Lidská práva čili Střední Evropa, Vlk v ovčinci, V tomto znamení zvítězíš čili Dějiny zdola, Les ardenský.
Debutoval v České revue (1912, 1921–1923, zde divadelní referáty), dále přispíval zejména do časopisů: Květy (1914 zde aktovky Strom vědění, Zlatá rybka a Blýskavice pod společným titulem Rajka, premiéra 1920), Lípa, Kmen, Jeviště, Zvon, Tribuna, Cesta (1923–1928, zde divadelní referáty), Kritika, Národní osvobození (1929–1937, zde divadelní referáty, 1937 zde na pokračování první verze románu Mámení po převratu s titulem Čeho bylo třeba), Přítomnost, Rozpravy Aventina, Lidové noviny (od 1937, zde divadelní referáty), Panoráma, Literární noviny, Lidová demokracie (1956–1957 zde na pokračování memoáry Nač vzpomenu); posmrtně ve Zpravodaji Společnosti bratří Čapků (1986, 1991). Zfilmována byla jeho dramata Kvočna (1937, režie Hugo Haas) a Kde se žebrá (pod názvem Svět kde se žebrá, 1938, režie Miroslav Cikán). Svým komentářem doprovodil dokumentární film z roku 1945 Vlast vítá (režie Jan Alfréd Holman a Otakar Vávra). – Používal pseudonymů Adam Zima, Beneš Musil, Emil Kolda, Iček a šifer Delta, kd, kd., -kd-, Kd.

Názov: Olbřím

Jazyk: Český Žáner: F&SF Rok vydania: 1928 Číslo vydania: 1.

Poznámka: Hra beze vší pravděpodobnosti v devíti obrazech

Lidé jsou nespokojeni s politickou situací a vzniká strana nestranných, která pokračuje jako stát bez politiky. Států bez politiky přibývá, šetří se tím peníze, protože ekonomiku spravují ti nejlepší, kteří byli vybrání vědou a ne demokracií. Časem má vzniknout nový druh člověka, homo excelsior. Nakonec vzniká svět bez politiky pod jednou modrou vlajkou. V ději se objevují postavy, jejich příběhy se spojují. Ale vládnout světu lidí je složité a bývalí politici vidí svou příležitost.

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	OCR obrázky	2102948
docx	1. korektúra	1172919