< Predchádzajúci
Nasledujúci >
| DigiBooks - Prezeranie autora
Autor: Davydov; Zinovij Samojlovič | Rok narodenia: 1892 Rok úmrtia: 1957 |
---|
Názov: Zajatci ľadu a noci | Jazyk: Slovenský Žáner: Román Rok vydania: 1949 |
---|
Formát | Stav | Veľkosť | djvu | OCR obrázky | 10059809 |
doc | OCR text | 2025472 |
Názov: Zajatci ledu a noci | Jazyk: Český Žáner: Dobrodružné Rok vydania: 1972 Číslo vydania: 1 |
---|
Názov originálu: Beruny Rok vydania originálu: 1935 Náväznosť: -Knihy odvahy a dobrodružství; | Poznámka: Edice KOD 122
V roce 1743 vyplula z Mezeni do Severního ledového oceánu ruská velrybářská loď. Silnou bouří byla zahnána k ostrovu Malý Berún. Tři muži a dvanáctiletý Váňuška - také člen posádky - odešli na průzkum ostrova, a zatímco spali v starém loveckém srubu, byla loď s celou posádkou rozdrcena a potopena ledovcem. Naši čtyři hrdinové, vybaveni jen puškou s pouhými sedmnácti náboji, sekerou a křesadlem, byli postaveni před problém uhájit svou existenci v krutých polárních podmínkách. Museli bojovat s přírodou, zimou, hladem, nemocemi i vlastní beznadějí. Jejich nedobrovolné vyhnanství trvalo plných šest let; za tu dobu jeden z mužů zemřel a malý Váňuška dospěl v muže. Po šesti letech je konečně objevila raskolnická loď a všechny je odvezla zpět do vlasti. Tím však neobyčejné příhody našich trosečníků nekončí. Carevna Jelizaveta, která se dozvěděla o jejich dobrodružství, je dává převézt do Petrohradu a umisťuje je jako novou atrakci ve své zoologické zahradě. Mužům se však podaří odtud uprchnout na Vyg, kde se dají najmout na loď, která má lovit v oblasti Nové země. A tady po nich stopy končí. Loď se už nikdy nevrátila. Pravděpodobně ztroskotala a naši hrdinové našli svůj poslední odpočinek někde v nehostinných pustinách Nové země ...
Vášnivé přitakání životu, ať je jakkoli těžký, chlapskost v tom nejlepším slova smyslu, vůle rvát se o život vždy a všude, ať jsou pro to podmínky sebehorší - to jsou nejvýraznější rysy tohoto poutavého, dramatického příběhu. Davydovovi „ruští robinzoni" jsou prostí lidé, kteří si ani nejsou vědomi své velikosti. Žít i v tak těžkých podmínkách není pro ně hrdinství, je to samozřejmost. Žijí, protože nemohou nežít; jejich nevolnický úděl člověka 18. století je naučil brát všechno zlé jako něco zákonitého, co se prostě musí vydržet. Jejich velikost není ve slovech, ve vznešených myšlenkách, v efektních gestech; tkví v jejich prostotě, houževnatosti, síle, v samozřejmém požadavku soudržnosti. Nežehrají na osud, nestěžují si. Prostě žijí, jak mohou a jak nejlépe dovedou.
|
Formát | Stav | Veľkosť | doc | 1. korektúra | 2677760 |
|