< Predchádzajúci
Nasledujúci >
| DigiBooks - Prezeranie autora
| Autor: Vítovcová; Ludmila | Rok narodenia: 1946 Rok úmrtia: - |
|---|
Poznámka: Absolventka VŠZ, fakulty provozně ekonomické v Českých Budějovicích. Provdána za veterinárního lékaře, který studoval v Brně. Dvě dcery, čtyři vnoučata předškolního věku. Nyní v důchodu, v předchozí době převážně zaměstnána jako středoškolská učitelka biologie. V osmdesátých letech prožila s manželem několik nezapomenutelných let v Somálsku.
Zdroj: Databazeknih.cz |
| Názov: Já a safari aneb Ženu ani slonem neutaháš | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne - Memoáre Rok vydania: 2012 |
|---|
| Poznámka: Volné pokračování bestselleru Já a tropy, který byl záhy po prvním vydání beznadějně vyprodán. V osmdesátých letech autorka bez váhání odletěla s manželem a dvěma dětmi do rovníkové Afriky, kde její muž působil jako expert Světové organizace pro zemědělství a výživu a ona plnila roli hospodyně. S patáliemi, které život v tropech přinášel, se vyrovnávala po svém – vždy s humorem. Mezi nájezdy vřeštících opic, vyháněním gekonů a švábů z kuchyně, starostí o vodu a schováváním manželových tenisových míčků před zvídavými opicemi snila o divoké Africe. To se jí po třech letech života v Somálsku konečně splnilo – manžel ji vzal do Keni na safari. Procestovali savanu a pobyli na pobřeží Indického oceánu, což pro ni byl fascinující zážitek na celý život. Samci a samice, domorodí Masajové, krásné svahilské dívky, čokoládový James Bond, bizarní baobaby, radost z neprospané noci, bonton po africku a spousta trapasů, to je nová vzpomínková kniha Ludmily Vítovcové. Kniha je doplněna humornými ilustracemi Jaroslava Kerlese. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | Oprava po OCR formát | 467458 |
| Názov: Já a tropy | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne - Memoáre Rok vydania: 1986 |
|---|
| Názov originálu: Já a tropy | | Poznámka: Podtitul: další důkaz o nezničitelnosti ženy Strávila jsem v 80. letech tři roky v rovníkové Africe na pobřeží Indického oceánu. Manžel byl členem veterinárního týmu FAO. Žili jsme v hlavním městě Somálska v Mogadišu, starali se o dvě dcerky předškolního věku. Prala jsem, vařila, pekla chleba, nosila vodu, bojovala s havětí a žila jako ve středověku. Dům byl prostorný, ale žít se dalo jen na terase (pokud ji neobsadily opice), procházka v rozpáleném písku nepřipadala v úvahu (v noci teplota klesla na 35°) a v jediném volném dnu v týdnu (pátek) se většinou oceán vzdouval v přílivu, nebo houfně hynuly žirafy. To jsem pak seděla na terase obalená potničkami a marně přemýšlela, co jsem si od pobytu v tropech slibovala. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | 1. korektúra | 543142 |
|