DigiBooks

< Predchádzajúci

Nasledujúci >

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Šindelářová; Marie

Rok narodenia: 1892 Rok úmrtia: 1966

Poznámka: Ludmila Hořká
Dcera hostinského. Chodila do dvoutřídní obecné školy, nejdříve německé v Kravařích, pak české ve Štítině. V devíti letech jí zemřela matka a po otcově novém sňatku vyrůstala u tety v Kravařích; již tehdy pomáhala v hostinci, který po otcově smrti vedla (1915–58). Počátkem 20. let se stala členkou a pak i vedoucí odbočky národopisného sdružení Sedlišťané v Kravařích a pod vlivem etnografů Jana Vyhlídala a Františka Myslivce sběratelkou písňového a slovesného folkloru. Za první světové války ovdověla a po válce se provdala podruhé. Muž zedník byl často bez zaměstnání a rodina s jedenácti dětmi trpěla bídou (zvláště v době krize, kdy německy smýšlející obyvatelstvo Dvořiska bojkotovalo hostinec, jehož majitelka psala do českých novin). Po záboru pohraničí se v říjnu 1938 uchýlila do Kostelce na Hané. Po deseti měsících se vrátila do Dvořiska. V souvislosti se svou předválečnou činností byla krátce vězněna v Opavě a mnohokrát vyslýchána.
Časopisecky začala Hořká uveřejňovat v polovině 20. let zápisy lidových písní, pohádky a další lidovou tvorbu i vlastní lyriku (vydanou posmrtně ve výboru). Publikovala v periodikách Moravec (Hlučín), České slovo, Náš domov (Opava), Radostná země (Opava) aj. V rukopise zůstala její sbírka více než stovky lidových písní z Kravař a Dvořiska a kronika osady Dvořisko.
Již od dětství si Hoříká zapisovala lidové písničky. Její lyrika ryze ohlasová i osobněji laděná, psaná v lašském nářečí i spisovném jazyce, jakož i všechny její knihy prozaické těží ze života ve Štítině a okolí. Autorka užívá lidových úsloví a obratů, v přímé řeči pak lašského nářečí. Autobiografické vyprávění Doma ukazuje starosvětsky soudržný život slezské vesnice na pomezí mezi Rakousko-Uherskem a Německem do začátku první světové války. Na prvotinu autorka navázala kronikou Dolina, časově sahající až do konce druhé světové války, v níž zachycuje postupující germanizaci, nezájem „Prahy“ o poměry v pohraničí a obětavost tamních vlastenců. Autobiografická linie se soustřeďuje především na autorčinu národopisnou práci, osobní problematika zůstává v obou knihách v pozadí. Významovou osu prózy Řeka tvoří soužití vesničanů s řekou Opavicí. Vzpomínky umírajícího německého vojáka v protiválečné próze Bílé punčochy bilancují spletitý životní běh jednoho z dvořiských rodáků. Nejplněji vyjádřila Hořká své životní stanovisko v knihách Bejatka a Mezivodky. Jejich těžiště tvoří scény z radostného, ale neidealizovaného dětství a mládí dvou venkovských žen a jejich pozdější bolestné osudy. Schopností nalézat poezii, lásku a dobro v napohled ubohém životě (zvláště prostřednictvím malé Bejatky) a protrpěnou životní moudrostí, chápavě přijímající lidské slabosti i špatnosti, navazuje Hořká ve vrcholných pasážích svého díla v odromantizované a věcnější podobě na Babičku Boženy Němcové.

Názov: Modrá perla	Jazyk: Slovenský Žáner: Pre ženy Rok vydania: 1993 Číslo vydania: 1.
Názov originálu: Modrá perla Rok vydania originálu: 1933
Poznámka: Přeloženo z českého vydání.

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	OCR obrázky	1520296
docx	Oprava po OCR formát	1631244

Názov: Modrá perla

Jazyk: Český Žáner: Pre ženy Rok vydania: 1993

Náväznosť: -KVPL - Cesta za štěstím;

Poznámka: Edice: Cesta za štěstím 081; Knihovnička Večerů pod lampou 449
Karla je prodavačka, Stanislav pochází po matce ze šlechtického rodu. Navzdory odporu rodičů si chce Stanislav Karlu vzít. Na důkaz toho jí dává starý rodinný šperk - prsten se vzácnou modrou perlou. Dojde k neštěstí, při němž Stanislav přichází o život. Nešťastná Karla pak zjišťuje, že jejich láska nezůstala bez následků...

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR formát	2449325
djvu	OCR obrázky	2938398