Informácie o autorovi

Banville, John

Pseudonymy: Black, Benjamin

Dátum narodenia: 1945

Popis:

Banville vstoupil na literární scénu v roce 1970 povídkovou sbírkou Dlouhý Lankin (Long Lankin). Po románu Birchwood (1973) na sebe upozornil volnou "trilogií" věnovanou velkým postavám západní vědy: Dr. Copernicus (Doctor Copernicus, 1976), Kepler (1981) a Newtonův dopis (The Newton Letter, 1982). V roce 1986, po více než pětileté práci, vydal experimentální román Mefisto a o tři roky později své dosud zřejmě nejlepší dílo, Knihu doličnou (The Book of Evidence), jež se stala prvním dílem další volné trilogie; autor na ni osobitě navázal romány Duchové (Ghosts, 1993) a Athéna (Athena, 1995). Jeho zatím poslední knihou je Nedotknutelný (The Untouchable, 1998), popisující příběh britského špióna z doby studené války. 

Banville sice nepatří mezi nejviditelnější hvězdy britské literatury, o to většího uznání se však jeho dílu od samotného počátku dostávalo především od literární kritiky a jiných autorů. Byl dokonce označován za autora "více obdivovaného než kupovaného". To se ovšem změnilo koncem na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy právě Kniha doličná zaznamenala obrovský úspěch - svému autoru vynesla několik literárních ocenění a v Británii se též dostala do užší nominace na prestižní cenu Booker Prize.

Charakteristickým rysem všech Banvillových románů je minuciózní práce s jazykem a důraz kladený na styl. Banvillova originalita nespočívá v příběhu, který je v jeho prózách často velice slabý: buď ustupuje lyrickým pasážím (Birchwood), více či méně věrně sleduje biografická fakta (Dr. Copernicus, Kepler), je moderní variací starých mýtů (Mefisto) nebo se nápadně podobá dílům velkých předchůdců (Kniha doličná), nýbrž ve stylu.Jazyk Banvillovy prózy je charakteristický úžasnou hutností, působivou lakoničností, ironií, překvapujícími metaforami, smyslem pro rafinovaný (někdy spíš černý) humor a především schopností brilantně literárně ztvárnit zrakové vjemy .