Informácie o autorovi

Hofman, Robert

Popis:

Na tomto místě očekáváte můj životopis. Marně. Nejmenuji se Robert Hofman. Pohnutky, které mě vedly k tomu, abych začal používat pseudonym, si zaslouží vysvětlení.
Mé povolání mě zavedlo do řady exotických zemí – pracoval jsem v tropické džungli jižního Vietnamu, na tádžicko-afghánském pomezí, v oblasti atomového polygonu v Semipatinsku. Ale teprve pobyt na příslovečném sudu se střelným prachem mezi Jižní Osetií, Adžárii a Abcházií, na trase strategického ropovodu Baku – Tbilisi – Ceyhan, mě přivedl na myšlenku napsat první román. Ta oblast mě fascinovala. S trochou patetického nádechu lze říct, že jsem se ocitl v prostředí, kde se tvoří dějiny dvacátého prvního století. A přitom o změnách, ke kterým zde dochází, ani nevíme.
Při jednom rozhovoru s gruzínským kolegou mě poprvé napadla myšlenka, která nejprve vypadala jako zcela bláznivá. Pak jsem začal sbírat informace o pozadí vzniku ropovodu, seznamovat se s jeho zákulisím a osudy lidí, kteří byli s jeho stavbou spojeni.
Brzy do sebe vše zapadlo; jako když si nejprve představíte obraz, pak najdete na zemi tisíce drobných barevných kamínků, které začnete nejprve náhodně, bezmyšlenkovitě dávat k sobě. A najednou zjistíte, že ty úlomky k sobě patří a obraz, který jste si vysnili, se před vašima očima postupně vynořuje. Děj, který mi zpočátku připadal neuvěřitelný, brzy nabýval reálné podoby. Zjišťoval jsem, že jednotlivé postavy mého příběhu v minulosti skutečně existovaly a co více, že konaly přesně podle mých představ. Jednoho dne jsem si uvědomil, že už nepíšu smyšlený kriminální román, vždyť já vlastně popisuji skutečné drama. A já sám jsem dobrovolně do toho děje vstoupil.
Tehdy jsem začal mít strach. Můžete se mi třeba smát, ale já začal mít obavu z jedné z mála postav, která se do románu dostala jen díky mé fantazii. Mustafi al Wahaibi, kdesi v Riádu.