Informácie o autorovi

Nietzsche, Friedrich

Dátum narodenia: 1844

Dátum úmrtia: 1900

Popis:

Friedrich Nietzsche se narodil v Röckenu v rodině evangelického pastora. V pěti letech přišel o otce a žil pouze s matkou, sestrou, babičkou a dvěma tetami. Byl slabý, přecitlivělý a často nemocný. Už tehdy se však pokoušel čelit svým problémům přísným otužováním. Na gymnáziu si oblíbil řeckou literaturu a starověk. Na univerzitách v Bonnu a v Leipzigu (Lipsku) studoval klasickou filologii. V té době si oblíbil dílo filozofa Schopenhauera. Nietzsche hrál velmi dobře na klavír a obdivoval Wagnerovu hudbu. Byl tak nadaný, že se na doporučení svého učitele F. W. Ritschla stal v pouhých 24 letech (r.1869) profesorem klasické filologie na basilejské univerzitě. O deset let později se musel vzdát profesury z vážných zdravotních důvodů. Předtím však ještě napsal knihu Zrození tragédie z ducha doby (1871) kde vysvětloval svou rozporuplnou filozofii. Nietzsche objevil v antice dva protikladné živly. Dionýský živel byl podle něj duchem barbarství a opojení, zatímco živel apollinský byl harmonický a racionální. Z těchto dvou pohledů zhodnotil soudobou kulturu v knize Nečasové úvahy (1876) kde vysoce ocenil filozofa Schopenhauera a skladatele Wagnera. Nedlouho poté se ale Nietzsche s Wagnerem rozešel v názoru na křesťanství, zavrhl své dřívější vzory a stal se nekompromisním kritikem umění, filozofie a měšťanské kultury devatenáctého století. Jeho motto znělo: „Kdo chce být tvůrcem dobrého a zlého, ten musí být napřed zhoubcem a bořit hodnoty.”


Tvrzením „Bůh je mrtev” vyjádřil své přesvědčení o tom, že tradiční křesťanské hodnoty pozbyly platnosti. Distancoval od veškeré filozofie posledních dvou tisíciletí. Prohlašoval, že neexistuje bůh, dobro ani zlo, pouze vůle k moci. Ve svém nejznámějším díle, Tak pravil Zarathustra (1882) napsal: „Mrtví jsou všichni bozi; chtějme tedy, aby žil nadčlověk.” Podle Darwinovy evoluční teorie totiž usoudil, že podobně jako se z opice vyvinul člověk (nepřesná Darwinova domněnka) vyvine se z člověka dionýský nadčlověk, který je smyslem existence Země. Tyto představy dále rozvedl v knihách "Mimo dobro a zlo" (1886) a "Genealogie morálky" (1887). Díla připadala tehdejším čtenářům nepochopitelná, a tak další díla (včetně svého životopisu Ecce homo) musel vydat sám. Nakladatelé o ně nejevili zájem.


V roce 1889 utrpěl silný paralytický záchvat, z něhož se nikdy zcela nevzpamatoval. Posledních 12 let života byl téměř slepý a v pominutí smyslů. Zemřel roku 1900.