Väinö Linna (nar. 20. 12. 1920), významný finský prozaik-samouk, byl původně textilním dělníkem v Tampere. Po válce vstoupil do literatury románovou autobiografií Cíl (Páamará, 1947), která zůstala celkem nepovšimnuta stejně jako román Černá láska (Musta rakkaus, 1948). Již svým dalším dílem, válečnou epopejí Neznámý voják (Tuntematon sotilas, 1958, česky 1965), dobyl si však světového uznání. Největším jeho domácím i mezinárodním úspěchem se stala trilogie Pod Severkou (Täällä Pohjantähden alla, 1959-62). Linna je rozený vypravěč s jemným smyslem pro dramatičnost děje, jeho romány jsou napsány osobitým, někdy trochu drsným jazykem plným lidových a nářečních prvků. Svůj zájem o společnost, o sociální spravedlnost, přesvědčivě dokázaný v literárním díle, manifestuje Linna i aktivní účastí na kulturním životě současného Finska.