Informácie o autorovi

Císař, Čestmír

Dátum narodenia: 1920

Popis:

CÍSAŘ Čestmír (* 2. 1. 1920 Hostomiceu Teplic) - český komunistický politik

Císař studoval na lyceu ve francouzském Dijonu (1936-39), za války pracoval jako úředník a po ní absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1945 vstoupil do KSČ a v letech 1946-52 se jako pracovník aparátu ÚV KSČ podílel na nastolení a upevňování komunistického režimu v Československu. V letech 1952-57 působil jako tajemník KV KSČ v Plzni a nesl spoluzodpovědnost za brutální potlačení demonstrací v městě proti měnové reformě v červnu 1953.

V roce 1957 byl povolán do Prahy, nejprve jako zástupce šéfredaktora Rudého práva (1957-61), pak jako šéfredaktor teoretického měsíčníku KSČ Nová mysl (1961-63). Po půlročním působení ve funkci tajemníka ÚV KSČ byl jmenován ministrem školství a osvěty (1963-65). Zde si získal pověst liberála, a byl proto odsunut jako velvyslanec do Rumunska (1965-68). Za "pražského jara" byl povolán do Prahy a v dubnu 1968 byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ pro školství, vědu a kulturu. Po abdikaci A. Novotného vystupoval neúspěšně jako kandidát "studentů a mládeže" na úřad prezidenta. Když při květnových oslavách 150. výročí narození Karla Marxe řekl mimo jiné, že leninismus se ke škodě věci stal monopolní interpretací marxismu, ocitl se rázem na "spřátelených" indexech jako jeden z hlavních představitelů revizionismu. Po srpnové okupaci a moskevských dohodách se vzdal funkce tajemníka ÚV KSČ. To byl již předsedou České národní rady.

Na počátku "normalizace" se snažil přizpůsobit tak, že P. Pithart o dvacet let později prohlásí: Jeho pokus udržet se byl na hranici etické přípustnosti. A Jaroslav Šabata dodá, že nikoliv - překročil hranici. V listopadu 1969 byl odvolán z České národní rady, v roce 1970 vyloučen z KSČ a pak až do odchodu do důchodu pracoval 12 let v památkové péči.

Koncem 80. let se výrazně zaktivizoval a v roce 1989 byl spoluzakladatelem Klubu za socialistickou přestavbu Obroda. Po listopadu vedli Č. Císař a Vojtěch Mencl jednání s L. Adamcem a M. Čalfou o zastoupení Obrody ve vládě, to však narazilo na rozhodný odpor Občanského fóra. Po abdikaci G. Husáka vystupoval Císař znovu jako kandidát na úřad prezidenta, ale v televizním vystoupení se kandidatury vzdal ve prospěch V. Havla. Odměna byla rychlá a sotva pod deset tisíc: koncem prosince byl jmenován velvyslancem se zvláštním posláním a poradcem ministra zahraničí J. Dienstbiera a roku 1991 velvyslancem ČSFR u Rady Evropy. Po nátlaku veřejnosti byl odvolán. V České republice působí především publicisticky. Počátkem roku 1998 vyšly jeho obsáhlé paměti Člověk a politika. Kniha vzpomínek a úvah. Jsou poučným dokladem toho, že komunisté Císařova ražení nic nezapomněli a ničemu se nenaučili. V roce 50. výročí února 1948 ho stále pronásleduje myšlenka, proč se projekt očisty od reakce tak strašně rozšířil.