Informácie o autorovi

Varšavskij, Ilja Iosifovič

Dátum narodenia: 1908

Dátum úmrtia: 1974

Popis:

Spisovatel Ilja Varšavskij (1909-1973) má mezi sovětskými vědeckými fantasty zvláštní místo. Objevil se v literatuře na počátku šedesátých let jako více než padesátiletý inženýr chemie, který své literární pokusy psal více méně pro zábavu, "pro domácí potřebu", jak se nám vyjádřil. A právě tato nenucenost, vtipný nadhled i smysl pro humor a perfektní pointu způsobily, že se Varšavskij stal v tehdejší době ojedinělým zjevem mezi sovětskými spisovateli vědecké fantastiky. Jeho literární polemiky s určitými přemrštěnými vědeckými hypotézami i prostě jen variace na některá běžná témata, do nichž Varšavskij ironicky zasadí dnešního člověka jako hlavního činitele, to všechno satirickou formou vlastně přehodnocuje obor vědecké fantastiky.
V druhé polovině šedesátých let se Varšavskij jako spisovatel odmlčuje. Vleklá choroba ho na několik let vyřadila z práce. A když se roku 1970 začínají objevovat práce Varšavského, vidíme, že v jeho spisovatelském vývoji došlo k jistému posunu. Zatímco v dřívějším období se mezi lehkými a vtipnými povídkami vyskytly tu a tam práce vážného, burcujícího charakteru, pak ve druhé fázi spisovatelovy tvorby je tomu naopak - množí se témata společensky i ideově závažnější, varující, znepokojivá, a dílka ladění humorného se mezi nimi objevují sporadičtěji. Při sestavování sborníku povídek z tvorby Ilji Varšavského jsme vycházeli ze skutečnosti, že ono novum, které Varšavskij přinesl do žánru vědecké fantastiky, je právě humor, vtip, lehká ironie. Vstoupil do literatury, a v řadě svých prací až do konce vytrval, jako vtipný, dobře informovaný glosátor velkých vědeckých a vědeckofantastických problémů a hypotéz, u něhož přes veškerý upřímný zájem o všechno fantastické proráží v nejvypjatějších chvílích na povrch střízlivá logika pozemšťana. V tom byl jeho největší přínos...


ILJA VARŠAVSKIJ vystudoval námořní akademii v Leningradě, původním povoláním byl námořník a důstojník obchodního loďstva, později pracoval jako vedoucí elektrochemické laboratoře, takže většinu života věnoval sestrojování dieselových motorů. Svou první knihu — cestopis — vydal už v roce 1929, ale na druhou si čtenáři museli počkat přes třicet let. Sci-fi začal psát od roku 1961. V roce 1964 mu vyšla první sbírka sci-fi povídek Molekuljarnoje kafe (Molekulární kavárna). Napsal přes osmdesát sci-fi povídek, shrnutých do pěti knih. Po Molekulární kavárně následovaly v rychlém sledu svazky Čelovek, kotoryj videl antimir (Člověk, který viděl antisvět, 1965; slovensky jako Človek, ktorý videl antisvet) Solnce zachodit v Donomage (Slunce zapadá v Donomagu, 1966) Lavka snovidenij (Obchod se sny, 1970) a Trevožnych simptomov net (Znepokojivé symptomy se nedostavily, 1972). Výbor z jeho nejlepších povídek vyšel česky pod titulem Homunkulus aneb Zevrubná kybernetologie (1980). Další jeho povídky vyšly česky v antologiích Stvořitelé nových světů (1980) Vesmírní detektivové (1984) Hledání budoucího času (1985) a Stroj času (1986). Ilja Varšavskij patřil a dodnes patří k nejlepším autorům sci-fi v Sovětském svazu.