Dietrich Bonhoeffer (1906-1945) byl synem německého universitního profesora. Studoval teologii na würtemberské universitě v Tübingen. Jeho disertace Sanctorum Communio byla zaměřena na církev. Sám do duchovenské služby v německé církvi nikdy nevstoupil. Předtím, než se v roce 1930 stal asistentem na berlínské universitě, působil jako výpomocný kazatel německé evangelické farnosti v Barceloně. Po habilitaci studoval v USA na Spojeném teologickém semináři v New Yorku. Aktivně podílel na vybudování německé Vyznavačské církve po roce 1933, po uchopení moci Hitlerem. Nějaký čas strávil v Londýně jako kazatel jedné z německých evangelických farností. Po návratu do Německa v roce 1935 se stal ředitelem kazatelského semináře v Pomořansku. Po jeho policejním uzavření v roce 1937 se zapojil do protihitlerovského odboje, kde již pracovali jeho dva švagři a bratr. V březnu 1939 odcestoval do USA, odkud se však koncem července téhož roku vrátil. Jeho zapojení do odboje vedlo v roce 1943 k jeho zatčení a na konci války k popravě.