Francouzský romanopisec, hlavní představitel naturalistické školy. Vynikal obrazností, lyričností a bohatostí slovníku. Jeho romány tvoří rozsáhlý dvacetisvazkový cyklus "Rougon-Macquartové", ve kterém navázal na balzakovsko-flaubertovský realismus a pokusil se (s využitím poznatků přírodovědy a lékařství) demonstrovat vliv dědičnosti a prostředí na osudy lidí. Po "konverzi" k socialismu psal díla, která ovlivnila autorskou subjektivitou, výzvou k lidské aktivitě a kompozičními prvky vývoj románu ve 20. století (své zásady formuloval i teoreticky). Angažoval se také politicky, např. ve známé aféře ze špionáže obviněného důstojníka Alfreda Dreyfuse (1859-1935). Často se stýkal s francouzskými impresionistickými malíři (jejichž umění nadšeně propagoval) zejména s Paulem Cézannem (1839-1906) a Édouardem Manetem (1832-1883). Zemřel v rodné Paříži.