BRENT GHELFI pracoval dlouhá léta u apelačního odvolacího soudu, byl podílníkem advokátní kanceláře a v současné době řídí několik vlastních firem. Psaní pro něj tudíž není zdrojem příjmu, ale radostí – a především vyústěním hlubokého zájmu o Rusko, který v něm podnítila nejprve Tolstého Válka a mír a o několik let později Solženicynova díla, zejména Jeden den Ivana Děnisoviče.
V Alexeji Volkovovi, ústřední postavě svých thrillerů, vidí Ghelfi muže, který se dokázal v současném Rusku zorientovat natolik dobře, aby se z řadového vojáka stal členem armádní elity, ale přesto si dokázal zachovat smysl pro elementární spravedlnost. Je nasnadě, že v zemi neomezených možností to nemá snadné…
Kromě hluboké znalosti prostředí a mentality autor prokázal i obrovský vypravěčský talent, za nějž sklízí obdiv nejen čtenářů, ale i svých kolegů. Za všechny lze ocitovat nejslavnějšího (a dost možná i nejvýstižnějšího) z nich, Lee Childa: „Brent Ghelfi píše jako Dostojevského vnuk na speedu.“