Informácie o autorovi

Bilianová, Popelka

Dátum narodenia: 1862

Dátum úmrtia: 1941

Popis:

Popelka Biliánová (27. ledna 1862, Králův Dvůr – 7. března 1941, Praha), rozená Marie Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí.
Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako dcera kupce Václava Popelky. Když jí bylo patnáct let, přišel její otec o všechen majetek a byl nucen se přestěhovat do Prahy. Zde chtěla dále studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy významných českých buditelů. Dostalo se jí však zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Karlově univerzitě, kde mezi studenty byla jediná dívka.
Proslula velkým vlasteneckým cítěním a charitativní prací. Pořádala různé výlety po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot i hraček pro chudé děti především z českého pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské prvky v dívčím prostředí a v roce 1912 zorganizovala prázdninové osady pro dívky. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání.
Díky této své činnosti se seznámila s nedostudovaným právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Po uzavření sňatku se odstěhovala s manželem na Vyšehrad do domku výběrčího mýta a potravní daně, kde žila až do své smrti (na tomto domě se dodnes nachází její pamětní deska). Se svým manželem měla tři děti, kterým všem umožnila získat vysokoškolské vzdělání, přestože její manžel roku 1918 spáchal kvůli depresím sebevraždu. Aby mohly děti studovat na vysoké škole, přivydělávala si psaním různých fejetonů a článků do novin a časopisů a také tvorbou nenáročných příběhů pro dívky, které lze zařadit do tzv. červené knihovny.
Ve své literární tvorbě čerpala z tradice historické prózy a lidového čtení. Psala básně s mytologickými náměty, různé črty, humoresky, povídky, romány i divadelní hry. Sbírala pražské, zejména vyšehradské pověsti a literárně je upravovala. Zájem o folklór jí vedl i k zaznamenávávání dětských her a lidových zvyků z různých ročních dob.
Ve stáří se její problémy se zrakem výrazně zhoršily. Nakonec dostala šedý zákal a po operaci oslepla úplně. Zemřela roku 1941 v Praze v domku na Vyšehradě.