Významný myslitel, veřejný činitel, básník a jogín. Narodil se 15. srpna 1872 v Kalkatě. Od sedmi let chodil do školy v Anglii; vystudoval Královskou kolej v Cambridgi. Ve věku 21 let se vrátil do Indie. V následujících 13 letech pracoval jako úředník ve městě Barody, přednášel anglickou a francouzskou literaturu na místní univerzitě a v roce 1906 se přestěhoval do Kalkaty, kde se stal rektorem Národní koleje. Kromě toho se v těchto letech zapojil do aktivního politického boje za nezávislost Indie a studoval její kulturní a duchovní dědictví. V roce 1904 se rozhodl věnovat józe - snažil se využít duchovní sílu k osvobození své vlasti. V roce 1908 byl Šrí Aurobindo zatčen kvůli podezření z organizace útoku na jednoho z úředníků britské koloniální vlády a ocitl se ve vězení. Hrozil mu trest smrti, ale po ukončení vyšetřování, které trvalo celý rok, byl plně zproštěn obžaloby a osvobozen.
V roce 1910 poslechl vnitřní hlas a opustil „vnější“ radikální práci a uchýlil se do Pon- dichéry, francouzské kolonie na jihu Indie, aby se intenzivně věnoval józe. Svými duchovními znalostmi, získanými na základě vlastní zkušenosti, překonal dosud známé duchovní vědomosti a poznal, že konečným a zákonitým cílem duchovního hledání je plná transformace člověka, zasahující i jeho fyzickou úroveň, a uskutečnění božského života na Zemi. K dosažení tohoto cíle pak zasvětil zbý-vajících čtyřicet let svého života.
Srí Aurobindo zemřel 5. prosince 1950. Jeho literární odkaz obsahuje 35 svazků, mezi nimiž se nacházejí díla o jeho světovém ná-zoru, rozsáhlá korespondence s žáky, množství básní, divadelních her a grandiózní epic- ká poema Sávitrí, která je působivým ztělesněním jeho všestranných duchovních zkušeností.