Český prozaik, autor reportáží a rozhlasových dokumentů, filmový scénárista.
Studoval zeměměřičství na Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze. Během uzavření vysokých škol (1939–45) pracoval v Československém rozhlase jako reportér, od 1945 jako redaktor a nakonec jako zástupce vedoucího vzdělávacího odboru. Od 1968 byl tiskovým tajemníkem Federálního výboru pro pošty a komunikace a zároveň od 1969 na poloviční úvazek odborným asistentem na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK. 1973 na fakultu přešel jako vedoucí katedry rozhlasu; 1974 byl jmenován mimořádným profesorem a stal se proděkanem pro politicko-výchovnou práci. Do důchodu odešel 1980.
S výjimkou povídek o loveckých či lesáckých příhodách situuje Technik hrdiny svých próz do nejnižších vrstev společnosti, většinou na její více méně kuriózní okraj.