Zdeněk Šťastný ‒ o tři roky starší než jeho přítel Petr Ritter ‒ se nedostal na práva hned. Vlastně je zpočátku ani studovat nechtěl. Jeho touhou bylo dělat film, režii, scenáristiku, dramaturgii. Přestože se filmové tvorbě věnoval jako amatér a o jeho tehdejších úspěších mluví několik soutěžních ocenění, nebyl na FAMU přijat ‒ a tím tato fakulta, která si zakládá na pověsti objevitelky a vychovatelky mladých současných spisovatelů, přišla o šanci přidat k nim opět další jméno.