Náměty pro své romány se složitou symbolikou čerpal ze středověkých legend a německých romantických pohádek; tyto romány-mýty jsou plné tajemné atmosféry, ve kterých se dlouhé popisy stávají projekcí vnitřního světa postav, jejich temných vášní a tajných snů. Z jeho díla má největší význam jeho románová tvorba, ale psal i dramata, básně v próze a eseje.
Romány a novely
Na argolském zámku (Au château d’Argol, 1938; č. 1996)
Krásný zachmuřenec (Un Beau Ténébreux, 1945)
Pobřeží Syrt (Le Rivage des Syrtes, 1951; č. 1971) - nejvýznamnější román, charkaterizuje jej zvláštní fantaskní atmosféra; André Breton jej označil za první román surrealismu. Román byl oceněn Goncourtovou cenou, kterou ovšem odmítl přijmout.
Balkón v lese (Un balcon en forêt, 1958; č. 1966)
Poloostrov (La Presqu’île, 1970)
Úzké vody (Les Eaux étroites, 1976)
Dramata
Král rybář (Le Roi pêcheur, 1948) - divadelní hra inspirována mýtem o svatém grálu.