Informácie o autorovi

Geisslová, Irma

Dátum narodenia: 1855

Dátum úmrtia: 1914

Popis:

Irma Geisslová se narodila 6. 7. 1855 v Budapešti v Maďarsku a zemřela 27. 5. 1914 v Jičíně. Byla básnířkou a prozaičkou, autorkou lidových povídek a dětských knih.
Její básnická tvorba je dnes málo známá, až v posledních desetiletích vystupuje stále více do popředí zájmu literárních badatelů a teoretiků u nás i v zahraničí. Stává se tak básnickým objevem, zejména potom, kdy v roce 1978 vyšla antologie její rukopisné, převážně nepublikované tvorby Zraněný pták zásluhou básníka a esejisty Ivana Slavíka.
Irma Geisslová vstoupila do literárního života české společnosti v roce 1879 pozoruhodnou sbírkou Immortelly. Dobová kritika však zareagovala odmítavě, vytkla jí "bol, rozervanost a zoufalost", celkové melancholické a bezútěšné vidění světa - a básnířka rezignovala na další publikace své niterné tvorby. Vydala ještě pět sbírek většinou nevýrazné poezie poznamenané dobovou konvencí a módním vlastenectvím. Ta skutečná, uhrančivá poezie Immortell ale nezanikla docela. Irma Geisslová ji psala až do své smrti - na útržky papíru, na rub koncertních programů a reklamních letáků. Píšu písně. Proč? Pro nic.

První polovina Irmina života se nesla ve znamení proměn. Narodila se v Pešti, v rodině železničního úředníka - kvůli otcově zaměstnání se rodina často stěhovala. Atmosféra nádraží, stesku odjezdů a příjezdů, do nekonečna ubíhajících kolejnic se stal součástí její poezie a látkou pro "železniční novely" a další (nepříliš úspěšné) prozaické pokusy.
Druhé období svého života prožila v Jičíně, neprovdaná, stárnoucí žena, stále na očích maloměstské společnosti, bez prostředků, ve společném bytě s příbuznými. Byl to život bez vnějších událostí. "Práce domácí, šití atd. Vždy stejně. Píšu méně, než bych si přála, a nečtu téměř nic." Přesto tu pod nehybnou hladinou vznikla vášnivá poezie plná propastí i nadějí, milostných vzplanutí i zklamání, kruté ironie i hudebnosti, rezignace i naléhavosti. Poezie jako sebezáchovný princip.