Žil ve Zbiroze od roku 1948. Byl spisovatelem, epikem sevřeného a dramatického stylu,
jehož doménou byly prózy vyrovnávající se s mnichovským stigmatem i se znamením henleinovské
zrady. Dlouhá léta pracoval jako režisér divadelního spolku J. v. Sládka, v osmdesátých
letech byl ředitelem Sládkova muzea, rád fotografoval zbirožskou krajinu.