Informácie o autorovi

Kersnovskaja, Jevfrosinija

Dátum narodenia: 1907

Dátum úmrtia: 1994

Popis:

Po otci, Antonu Kersnovském, pochází z polského hraběcího rodu. Její dědeček sloužil jako plukovník ruské armády v Turkestánu a nakreslil první mapu afghánské hranice. Po matce patří do významné řecké rodiny Karavasiliou. Jeden z jejích přímých předků byl v devatenáctém století umučen v Cařihradě společně s patriarchou Timofejem a spolu s dalšími osmi hodnostáři byl následně prohlášen Ruskou pravoslavnou církví za mučedníka. Představitelé rodiny Karavasiliou se účastnili vyjednávání o připojení Besarábie k Rusku a byli poslanci třetí a čtvrté Státní dumy. 
Její otec, právník a kriminalista, roku 1919 v Oděse jen šťastnou náhodou unikl zastřelení Mimořádnou komisí (ČK). Rodina prchla z Oděsy na otcovo panství v Besarábii, která se od roku 1918 stala součástí Rumunska. Roku 1940 byla Besarábie okupována sovětskou armádou a matka a dcera Kersnovské byly vyhnány z domu. 
Jevfrosinija odeslala matku do Rumunska a sama zůstala, neboť si přála sloužit své vlasti. 
Mohla se vyhnout těžkému utrpení, které začalo vyhnanstvím z Besarábie na Sibiř roku 1941, ale zvolila si křížovou cestu - žila v pravdě, pomáhala lidem a nikdy se nepovažovala za oběť režimu. Pobyt v gulagu na ní nezanechal stopy, zůstala, podle 
svých slov, „obyčejnou Evropankou". 
Po návratu z lágru a vyhnanství v roce 1960 žila Jevfrosinija s matkou v Jessentukách, kde sepsala dvanáct tlustých sešitů vzpomínek a opatřila je sedmi sty vlastnoručními ilustracemi. Je to unikátní rukopisná kniha dvacátého století.