Informácie o autorovi

Wilde, Oscar

Dátum narodenia: 1854

Dátum úmrtia: 1900

Popis:

Narodil se 16. 10. 1854 v Dublinu, zemřel 30. 11. 1900 v Paříži. Pocházel z přední irské intelektuální rodiny. Jeho otec byl proslulým lékařem v Dublinu, matka spisovatelka. 

Byl jedním z představitelů dekadence . Dekadentní básníci a spisovatelé projevovali odpor k měšťácké společnosti nikoli revoltou, ale únikem do oblasti čistého umění, zdůrazňováním pocitů nudy, zoufalství a únavy z civilizace. Popírali jakoukoli společenskou závaznost umění, vraceli se k náboženskému prožitku, někdy až k mystice. Jiní zdůrazňovali silného jedince, který stojí nad davem, zbaven všech morálních závazků. 

Wildova první sbírka - Básně , vydaná roku 1878, i báseň Ravenna , otištěná v témže roce, naznačily jeho umělecký styl a směr vývoje - pohádkovou poezii, popírající a ironizující soudobý boj o peníze, službu majetku a ryze rozumný přístup k životu, měnící lásku, přátelství i veškeré ostatní city ve zboží. Jeho další časné práce jsou povídkové soubory Portrét pana W. H. (1889) a Zločin lorda Arthura Savila (1891) předším však pohádky Šťastný princ a jiné příběhy (1888). 

Roku 1891 vznikl Wildův jediný román - Obraz Doriana Graye . Je příznačný pro literaturu tehdejší doby směsí dekadentních a realistických, fantaskních a na druhé straně humoristických prvků. Je to román problémový, zobrazuje rozpor mezi krásou a životem, mezi požitkem a morálkou. 

Rokem 1893 začíná nejplodnější období Wildova života. Těsně za sebou vytvořil vynikající dramata Vějíř lady Windermerové , Bezvýznamná žena , Ideální manžel , Jak je důležité míti Filipa . Jsou to konverzační komedie, nelichotivě líčící příživnický způsob života vyšších vrstev, upoutávají groteskní charakteristikou postav a vtipem. Snaží se zde šokovat měšťáka kritickým zobrazením jeho nectností a působit kriticky. Ve svém plodném období dále napsal báseň Sfinx a jednoaktové drama Salome (1895). 

Společnost Wilda odsoudila za jeho nevázaný život, Wilde před procesem uprchl do Alžírska. Nakonec se však vrátil do Londýna, kde podal žalobu pro nactiutrhání. Proces se ale obrátil proti němu, byl odsouzen na dva roky vězení. Pod vlivem vězeňského prostředí vznikly básně Balada o žaláři v Readingu a Z hlubin ( De Profundis - 1905) . Po odpykání trestu odjel do Paříže, kde po dvou letech 30. 11. 1900 zemřel.