Informácie o autorovi

Geiss, Imanuel

Dátum narodenia: 1931

Dátum úmrtia: 2012

Popis:

Ve Frankfurtu prožil mládí. Za druhé světové války byl – tak jako mnoho jiných německých dětí – poslán na tehdy tichý východní venkov. V jeho případě byly tímto vzdáleným útulkem bez náletů polské Karpaty u Zakopaného.
V roce 1951 maturoval v rodném Frankfurtu a poté zahájil studia angličtiny a francouzštiny (translatologii), později se na univerzitách v Mnichově a Hamburku přeorientoval na historii, politologii a anglistiku. Pro jeho další směřování byla významná spolupráce (studie o první světové válce) s hamburským univerzitním profesorem, historikem Fritzem Fischerem. Oba vědci spolupracovali na – nyní světoznámé – knize Griff nach der Weltmacht (1959-60) o říšsko-německé politice v období první světové války. I Geissova disertace se v této souvislosti zabývá speciálním tématem, německým pokusem posunout východní hranici dále na východ – Der polnische Grenzstreifen (Polský pohraniční pruh). Studie vyšla v roce 1960 v Hamburku a Liibecku a roku 1960 ve Varšavě.
Německé dějiny v epoše bismarckovské a vilémovské říše zůstaly jedním z hlavních těžišť bádání I. Geisse. Druhou významnou badatelskou oblast představují africké, zejména západoafrické dějiny (panafrikanismus, Afroameričané).
Prof. PhDr. Imanuel Geiss klade ve svých pracích důraz na základní strukturální linie v dějinách větších historicko-geografických celků. Vytyčuje v dějinách zajímavé a podnětné struktury, jakési nadčasové souvislosti v historické časovosti. Výrazem těchto vědeckých snah jsou velké Geissovy edice Geschichte griffbereit (6 svazků, Hamburk 1979-83, Dortmund 1993), Geschichte im Überblick (Hamburk 1986, 1992, polské vydání 1997 Katovice), kniha Europa. Vielfalt und Einheit (Mannheim 1993), Zukunft als Geschichte (Stuttgart 1998) o zániku Sovětského svazu a Geissova spoluúčast na učebnici dějepisu pro vyšší gymnaziální třídy Epochen und Strukturen (Frankfurt 1994-96) o rysech globálních dějin.
V takzvaném „sporu německých historiků“ o obou velkých totalitních režimech a německé historické kontinuitě zaujímal I. Geiss zcela nezávislé stanovisko; nestál ani v jednom ani v druhém šiku. Své názory vyjádřil bez bázlivých oklik, za což byl často pranýřován (Der Hysterikerstreit, Bonn 1992, Die Habermas-Kontroverse, Berlín 1998).
I. Geiss, profesor brémské univerzity, učil rovněž na univerzitách v zahraničí – v roce 1969 vTelAvivu, 1980-81 v Gdaňsku, 1983 v Austrálii, 1985/86 ve Spojených státech, 1990 v Šanghaji, 1996 v Honkongu a v roce 1993 v Nobelově ústavu v Norsku.