Informácie o autorovi

Courths-Mahlerová, Hedwiga

Dátum narodenia: 1867

Dátum úmrtia: 1950

Popis:

Byla tak známá, že se jí říkalo prostě jen „HCM“. „Pohádky pro dospělé“ – tak říkala Hedwiga Courths-Mahlerová svým romantickým příběhům, které dodnes okouzlují milióny čtenářů a přenášejí je do světa snů. Do světa, který byl úplně jiný než ten její – s dětským domovem a špatnou školou. Skromná, tichá dívka se stala nejprve služebnou a potom prodavačkou v Lipsku. „Velký svět“ znala jen z časopisů, které v obchodě prodávali a z pozorování a chování dam, které malá prodavačka trpělivě obsluhovala.
  Bylo jí sedmnáct a měla krásné sny. Toužila jít ve šlépějích tehdy nejslavnější autorky zábavných románů pro ženy, Marlittové. Začala tedy psát. Popustila uzdu své fantazii, své chuti a vypravěčských schopnostem. Rodila se první dílka, ale zatím odpočívala v zásuvce. Až jednoho dne dostala odvahu a novelu „Kde kvete vřes“ poslala do novin a… byla opublikována! Za druhou povídku dostala již honorář 10 marek, což byly v tehdejší době velké peníze.
  Brzy však měla Hedwiga důležitější starosti než psaní. Provdala se za textilního výtvarníka Fritze Courthse a přivedla na svět dvě dcery.
  Věčně napjatý rodinný rozpočet vylepšovala domácí prací. Vařila také pro „pány ke stolu“ – mladé muže, kteří si nemohli dovolit stravovat se v restauraci a její vynikající domácí kuchyni náležitě oceňovali. Tak začala její „kariéra“ perfektní hospodyně a věhlasné kuchařky.
  Nastávají však nedobré časy. Muž přichází o zaměstnání. Finanční poměry se zlepší až po přestěhování do Saské Kamenice, takže rodina může brzy žít bez dluhů.
  Teď konečně má Hedwiga příležitost ukojit svou žízeň po vědění a touhu dohonit zameškané vzdělání. Hodně čte, chodí do divadla, na opery a na koncerty. Podaří se jí vytvořit malý okruh známých, k němuž patří také mnozí umělci a novináři. A znovu začíná psát, zprvu ještě docela tajně. První román „Světlo a stín“ objeví vlastně čirou náhodou redaktor místních novin. Píše stále úspěšnější romány, které vycházejí na pokračování v tisku.
  V Saské Kamenici se z ní stává místní veličina. Nepsala sice u kuchyňského stolu, jak se často uvádělo, ale volné chvíle pro psaní si musela doslova ukrást. Byla přece především ženou a matkou, která svoji domácnost nechtěla za žádných okolností zanedbávat.
  V roce 1904 se rodina přestěhovala do Köpenicku u Berlína a později do Karlshorstu. Hedwiga Courths-Mahlerová píše opět úspěšné a dobře placené romány. Courthsovi se stěhují do Berlína, do blízkosti Kurfürstendammu, přicházejí první zahraniční cesty – Baltické moře, Řím, Vídeň, Kodaň, Švýcarsko.
  Courths-Mahlerová se i v Berlíně stává pojmem. Není se tedy co divit, že nachází mnoho přátel a že udržuje čilé společenské styky. Fritz Courths se brzy může vzdát svého obchodu.
  Spisovatelka je na vrcholu své životní dráhy. V některé dny pracuje bez přestávky i 14 hodin. Píše, pročítá korektury, vede jednání, má mnohé společenské povinnosti. Mimo to se perfektně stará o domácnost a rodinu.
  Pro přátele byly v jejím domě vždy dveře otevřeny. Patřily k nim především přední osobnosti uměleckého života Berlína. Pro ně připravovala koláče, piškoty a různé pamlsky a ani během války nezůstal žádný z jejích hostů neobsloužen, byť pekla z černé mouky a umělého medu.
  Přes své četné povinnosti si vždy našla volný čas, aby se sama postavila ke sporáku a připravila majonézové omáčky nebo proslavený vinný krém.
  Čtenáři ji zahrnovali dopisy a dárky. Byla šťastná. Ještě více radosti jí dělalo to, že k přátelům patřili známí spisovatelé a kritici té doby, kteří pochopili význam její práce pro nejširší vrstvy čtenářů a nezatracovali ji, naopak obdivovali její obrovskou fantazii a vypravěčské schopnosti.
  Nástup nacismu, kterým pohrdala, znamenal omezení vydávání jejích knih. Zakázat je nemohli – na to byly příliš nevinné a příliš populární! Ale přece jen: náhle na její knihy nebyl papír…
  Ještě před druhou světovou válkou odchází z „podivně změněného Berlína“ do bavorských hor, na „Matčin dvůr“, který se měl stát v posledních letech života jejím domovem. Zde se HCM dožila konce války, její knihy nakladatelé znovu vydávali, honoráře rostly. Dříve pilná spivovatelka je však už unavená a ve své literární práci nepokračuje. Zůstává u 208 románů s nákladem 30 miliónů výtisků, které učinily z Hedwigy Courths-Mahlerové jednu z nejúspěšnějších německých autorek.
  28. listopadu 1950 usíná 83letá žena – výborná hospodyně a věhlasná spisovatelka – navždy.
  Hedwiga Courths-Mahlerová měla dvě dcery. Mladší z nich – Frieda Birknerová – zdědila po své matce literární nadání.