Informácie o autorovi

Polák, Vlastimil Artur

Dátum narodenia: 1914

Popis:

Básník a prozaik Vlastimil Artur Polák se narodil  roku 1914 v  Úsově. Před válkou psal

satirické články proti místním představitelům německého fašismu a vydával za pomoci stejně smýšlející české a německé mládeže hektografovaný nepravidelný časopis Distel (Bodlák).

Ilustrace k  některým článkům mu kreslil loštický malíř Hugo Šilberský.

Svá humanistická a protinacionalistická díla psal Polák v  německém jazyce. Ve 30. létech byly v Úsově a v okolních městech (Uničov, Šumperk, Mohelnice) pořádány večery Polákovy poezie, kterých se autor rád účastnil a sám svoje verše předčítal. Ve druhé polovině 30. let však proti nim začaly narůstat protesty nacismem ovlivněných zdejších Němců.

Za protektorátu byl Artur Polák za svůj politický postoj a pro svůj židovský původ nacisty pronásledován a nakonec v rámci norimberských zákonů odeslán transportem do koncentračního tábora. Jako jeden z mála  úsovských Židů však  pobyt v  nacistických vězeních přežil a konce války se dočkal v  Terezíně. Po válce byl za svoji antifašistickou činnost vyznamenán, odstěhoval se do Olomouce a věnoval se dále své spisovatelské činnosti. Jeho verše a celé jeho dílo však nebylo po chuti ani nové politické garnituře, která po únoru v Československu uchopila moc a straničtí cenzoři znesnadňovali publikování jeho prací jak jen mohli. Básník Polák pak pracoval na dráze jako dělník, průvodčí a úředník a podle svého vyjádření se vždycky těšil na "konec reálného socialismu a socialistického realismu". Toho se dočkal těsně před svých odchodem ze života v roce 1990.

Artur Polák byl velmi pracovitý a verše psal téměř každý den. Jeho nejznámější básnický cyklus Die Stadt der schwarzen Tore - Město černých bran obsahuje přes dvě stě básní z  období 1938 - 1947. Najdeme zde příběhy o životě za okupace, portréty lidí z  transportů a z  Terezína a úvahy o lásce a míru. K  jeho dalším dílům patří básnický výběr Velké osamění, vydaný ve Vídni v  roce 1975 a nasbíral také a sepsal staré židovské pověsti z  Úsova, které vyšly pod titulem Bílá paní z  ghetta (Votobia 1996).

Jeho práce mu do češtiny překládala manželka Olga, která se také zúčastnila slavnosti konané koncem roku 2003 na Palackého univerzitě v Olomouci  u příležitosti vydání jeho sbírky básní Uhaslý svícen (Der erloschene Leuchter ). Ta vyšla v nakladatelství MONSE roku 2003 pod jeho celým jménem Vlastimil Artur Polák - Avalos.

Polák se původně jmenoval Salomon a teprve později začal používat jména Artur. Vlastimil si začal říkat až po návratu z Terezína protože chtěl mít české jméno obsahující slovo "vlast" a také proto, že jeho první žena se jemenovala Vlasta. Příjmení Polák získali jeho předkové jako běženci z Polska odkud emigrovali v polovině 17. století za povstání Bohdana Chmelnického.