Mathias Énard (* 1972) je francouzský arabista, spisovatel a překladatel. Během studia arabštiny a perštiny pobýval delší dobu na Blízkém východě. Od roku 2000 vyučuje arabštinu na univerzitě v Barceloně. Jako prozaik debutoval v roce 2003 knihou La Perfection du tir, v níž se ponořil do mysli profesionálního snipera; o dva roky později vydal román Remonter lʼOrénoque o vášni, touze a hledání smyslu života, v němž hraje významnou roli plavba po mytické řece Orinoko. Třetí kniha Bréviaire des artificiers (2007), již názornými ilustracemi doprovodil Pierre Marquès, je provokativní učebnicí pro začínající teroristy. Spolu s Marquèsem vytvořil i dětskou obrázkovou knížku o nenasytném vlčeti (Mangée, Mangée! 2009). Zcela výjimečný ohlas mezi čtenáři i kritikou mu však vynesl pětisetstránkový román v jediné větě, nazvaný po apollinairovsku Zone (Pásmo, 2008). Enard byl díky jeho modernisticky všezahrnujícímu textu, který sleduje nepřetržitý proud vědomí tajného agenta Francise Servaina během jeho cesty vlakem z Milána do Říma, přirovnáván k Proustovi, Joyceovi či Poundovi. V knize Vyprávěj jim o bitvách, králích a slonech se Enardova vyprávěcí technika opět k nepoznání změnila, příběh o pobytu sochaře Michelangela v Istanbulu je proti detailně vykreslenému plátnu předešlé knihy jemnou miniaturou s precizní kompozicí. V roce 2011 vydal Enard román LʼAlcool et la nostalgie, v němž se přenesl z Istanbulu počátku 16. století do „věčného Ruska“, plného mýtů a dávných přeludů, a z roku 2012 je Rue de voleurs.