Když se holmesovská škola naturalizovala na druhém břehu Atlantiku, musela se – v této zemi racionální produkce pro masovou spotřebu, různých rekordů i naivní nadsázky a barnumské reklamy – také amerikanizovat. Typ detektiva vědce byl tam rozvinut do krajnosti a doveden ad absurdum v postavě profesora Augusta S.F.X. Van Dusena, zvaného Myslící stroj, stopadesátiprocentního vědce typu 19. Století s dlouhým pří-věskem akademických poct z celého světa. Tento živý před-chůdce kybernetických strojů se objevil poprvé v roce 1906 a jeho dobrodružství, či spíše varietní kousky jeho „neúprosné logiky“ zaplnily dvě sbírky povídek – „Myslící stroj“ a „Myslící stroj řeší případ“.
O dalších se už svět nedoví, neboť zmizely v rukopise spolu s autorem, Jacquesem Futrellem na dně oceánu při zkáze Titanicu.