Vystudoval dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě (1910). Od r. 1910 učil jako středoškolský profesor, krátce v Praze a Chrudimi, 1911–12 v Písku, poté trvale v Praze. 1941 byl nuceně penzionován. Po válce se vrátil do školy, v r. 1946 odchází do důchodu. Autor řady próz ze společenského a studentského života (např. Nemravní, 1921; Neřest, 1922 aj.), které byly ve své době velmi populární a vzbudily značnou pozornost kvůli sexuální tematice některých děl a odvážné kritice společnosti.