Informácie o autorovi

Merhaut, Josef (Prof. Dr., Ing., DrSc.)

Dátum narodenia: 1917

Dátum úmrtia: 2004

Popis:

 Prof. Josef Merhaut Dr., Ing., DrSc.
specialista v oblasti akustiky, elektroakustiky a zvukové techniky, autor prací z oboru.

30. července 2004 ve věku nedožitých 87 let zemřel v Suchdole nad Lužnicí prof. Josef Merhaut, nestor české akustiky a elektroakustiky. Narodil se 5. listopadu 1917 v Praze.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze – Vinohradech ve Slovenské ulici nastoupil v roce 1936 na Fakultu strojní a elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze, kde studoval až do uzavření vysokých škol. Během druhé světové války pracoval u firmy Vacka a Šikola v oboru rentgenů, později v podniku Telegrafia v Pardubicích a vysokoškolská studia ukončil v roce 1946. V roce 1948 získal doktorský titul Dr. Ing. V roce 1961 obhájil doktorskou práci Intermodulační zkreslení reproduktorů a získal titul doktora technických věd (DrSc.).
Jeho odborným zaměřením od počátku vlastní profesní kariéry byla oblast elektroakustiky a zejména elektroakustických měničů. V tomto oboru získal velký mezinárodní věhlas a uznání. Ve své práci vždy spojoval vědní přístup k řešení problémů s experimentálním ověřováním a praktickou aplikací. Tímto pojetím své práce ovlivňoval své spolupracovníky a později za svého působení na vysoké škole i své studenty.
V letech 1946–1964 působil v podniku Tesla, kde zastával funkci ředitele Výzkumného ústavu elektroakustiky (VÚELA). Při náročné řídící práci vždy soustavně odborně pracoval, vždy si nalezl čas na práci v laboratoři a na spolupráci s dílnou. Systematická práce přinášela významné výsledky. V roce 1948 pro první poválečný Všesokolský slet vyprojektoval originální zemní reproduktor pro ozvučení plochy strahovského stadionu. Má velký podíl na úspěchu naší elektroakustiky na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu.
V roce 1964 byl jmenován vysokoškolským profesorem a od roku 1965 působil na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického jako pedagog, vedoucí katedry a proděkan. Kromě práce pedagogické se intenzivně věnoval i vědecké práci. Koncem šedesátých let teoreticky zpracoval, navrhl a zkonstruoval elektrostatický tlakový reproduktor, který ve své době svou originalitou a svými vlastnostmi vzbudil celosvětovou pozornost.
Prof. Merhaut je autorem velké řady publikací. Uveďme jeho nejznámější českou knihu Teoretické základy elektroakustiky, která vyšla v řadě vydání v nakladatelství Academia. Jeho anglická kniha Theory of electroacoustics, vydaná v nakladatelství McGraw Hill, je jako učebnice používána k výuce akustiky a elektroakustiky a zejména elektroakustických měničů v magisterských a doktorských studijních programech na řadě zahraničních univerzit.
Významná byla jeho činnost v oblasti technické normalizace, kde působil v řadě komisí. Mimořádně významné bylo jeho působení v Mezinárodní elektrotechnické komisi IEC (International Electrotechnical Commission), kde pracoval řadu let v pracovní komisi 29WG 1 (Reproduktory) a v letech 1977–1984 byl jejím předsedou. Po dvě období (1978–1984) zastával též prestižní funkci voleného viceprezidenta IEC.
Prof. Merhaut byl čestným členem České akustické společnosti, členem Acoustical Society of America a Audio Engineering Society.
Odborná, tvůrčí a publikační aktivita prof. Merhauta byla obdivuhodná. Ještě v letech 2000–2002 se významně podílel na řešení grantového projektu v oboru měničů a zpracoval originálním způsobem řadu otázek týkajících se zejména tranzientních odezev a v letech 2003 a 2004 pracoval na výzkumném záměru z oboru hudební akustiky.
Každý, kdo znal prof. Merhauta, ví, že kromě vážného přístupu k vědeckým a odborným otázkám uměl o řadě věcí hovořit zcela nevážně s osobitým a pro něho typickým humorem. Tento humor k němu patřil stejně neodmyslitelně jako jeho dýmka. Tak jsme ho znali a tak na něj budeme stále vzpomínat.