Informácie o autorovi

Tomek, Václav Vladivoj

Dátum narodenia: 1818

Dátum úmrtia: 1905

Popis:

TOMEK Václav Vladivoj (* 31. 5. 1818 Hradec Králové, + 12. 6. 1905) - český historik, politik a pedagog.

Wácslaw Wladiwoj Tomek, jak se sám podle nereformovaného českého pravopisu psával, se narodil v rodině mistra obuvnického v Hradci Králové. Již na obecné škole a gymnáziu se projevoval jako výborný student. Za dalším vzděláním přichází roku 1833 do Prahy. Po dvou letech studia filosofie přešel na práva. Během této doby vyučoval v rodině P. J. Šafaříka, který se stal jeho rádcem a podporovatelem. Po završení právnického studia (1839) se na jeho doporučení dostává do rodiny F. Palackého jako soukromý učitel. Tomek splňoval i další Palackého záměr, a to najít pro pražský magistrát právníka - historika, který by sepsal dějiny Prahy. Tak Tomek v roce 1841 vstoupil do služeb pražského magistrátu. Pracoval i v Matici české a ve výboru muzea. V revolučním roce 1848 byl delegován jako poslanec do ústavodárného sněmu. Politickými i vědeckými názory a činy byl po celý život stoupencem konzervativního, silně prorakousky orientovaného směru.

V této době (1848) zahájil i své působení na pražské universitě, kde přednášel dějiny Rakouska. Na akademické půdě se vždy zasazoval o práva českého jazyka. Byl také po rozdělení vysokého učení zvolen roku 1882 prvním rektorem české univerzity. Mimo této pedagogické a odborné činnosti byl v letech 1861-70 poslancem českého sněmu a častým prostředníkem při jednání naší politické reprezentace s Vídní. Roku 1885 byl jmenován do panské sněmovny říšské rady.

Rozsah odborných prací je značný (například z učebnic Novější dějepis rakouský, Krátká mluvnice česká, Děje království českého) zajímavé jsou jeho Paměti. Životním dílem je však dvanáctisvazkový Dějepis města Prahy (do roku 1608) vydaný v letech 1855-1901, který z hlediska bohatosti shromážděného materiálu zůstává dodnes nepřekonán. Tomkovi při práci pomáhal především oddaný žák a následovník A. Rezek, který ovšem svého mistra o mnoho nepřežil.

Tomkův politický konzervativismus a kritický pohled na období husitských válek nic nemění na odborné úrovni jeho práce, která však byla, podobně jako práce Pekařovy, v období totality v lepším případě zamlčována. A tak Tomek, nesporně jeden z našich největších historiků 19. století, teprve čeká na spravedlivé zhodnocení své osobnosti i svého podílu na rozvoji české historiografie.