Informácie o autorovi

Bezděková, Zdeňka

Dátum narodenia: 1907

Dátum úmrtia: 1999

Popis:

Narodila se v jihočeském městě České Budějovice 19. dubna 1907. To bylo ještě za Rakouska. Ve svém rodišti chodila do školy a tam se také vracela, i když na čas působila jako středoškolská profesorka v Praze a Sušici. Stala se docentkou české a slovenské literatury a literatury pro mládež. Napsala mnoho učebních textů k dějinám naší literatury. Od roku 1962 se plně věnovala literatuře. Psala do Jihočeských listů, spolupracovala s rozhlasem, překládala a psala knihy a knížky pro dospělé čtenáře i pro děti.
Často navštěvovala Jugoslávii, což ovlivnilo její zájem o slovinskou literaturu. Bezděková debutovala románem Bezbranný vítěz (1947). Tento román čerpá z období okupace a líčí život mladé ženy, jejíž partner byl zatčen gestapem.
Další román je opět věnován věnovaný dospělým - Já, město Mokroves (1952) vychází ze situace po osvobození.
Další román pro dospělé vyšel pod názvem Bílá paní (1979) v r.1970 vyšla novela Lásky nedočkavé a celek autorčiny tvorby pro dospělé završuje básnická sbírka Věčný Oněgin (1974).
Velkého úspěchu dosáhla Zdeňka Bezděková svým prvním dílem pro děti a mládež Říkali mi Leni. Kniha Říkali mi Leni (1948) byla mnohokrát reedována, přeložena do ruštiny, ukrajinštiny, angličtiny, slovenštiny, slovinštiny, dánštiny, švédštiny a patří k předním prózám zobrazujícím život dětí za druhé světové války.
Po svém úspěšném debutu pro děti a mládež přichází s další novelou Štěstí přijde zítra (1960) kde se snaží popsat život své hrdinky v osvobozené vlasti.
Následuje román Prázdniny v Tanapu (1973) který už je určen spíše větším dětem, Marta věří na zázrak (1974) příběh s dívčí hrdinkou také určen dětem již starším. Žádná z dalších knih však již nedosáhla takového úspěchu.
Bezděková se ve všech svých dílech projevuje jako citlivá a vnímavá pozorovatelka dětského světa. Její osobní vztah k životu dítěte se projevuje také v próze Děvčátko Zdena a moudrý pes (1977) i v povídce Zpěváček z voňavé meze (1979).
Zdeňka Bezděková neusiluje o nové umělecké přístupy, snaží se zejména o osobitý pohled na dítě, snaží se dostat pod povrch dění a zachytit psychiku dítěte.