Informácie o autorovi

Krychtálek, Vladimír

Dátum narodenia: 1903

Dátum úmrtia: 1947

Popis:

Ambiciózní dobrodruh V. Krychtálek nalezl svou velkou příležitost získat vliv za nacistické okupace, kdy vedle E. Vajtauera a Karla Lažnovského patřil k předním kolaborantským novinářům. Jako mladík pracoval u drah, pak absolvoval reálku a začal studovat na brněnské technice. Přitom psal do sportovních rubrik různých brněnských i pražských časopisů a úspěch ho přiměl zanechat studií a věnovat se žurnalistice jako stálý přispěvatel časopisu Sport. Navštívil Francii a Čínu, to již jako dopisovatel Lidových novin, v jejichž redakci pracoval v letech 1931-33. Roku 1934 jej redakce vyslala do Moskvy, v roce 1936 do Bělehradu. V té době už byl považován za znalce sovětských poměrů. Stal se kritikem zahraniční politiky E. Beneše a prosazoval navázání kontaktů s Hitlerovým Německem. To bylo pro Lidové noviny nepřijatelné, a tak se po intervenci M. Hodži a šéfredaktora Venkova Ferdinanda Kahánka stal redaktorem tohoto agrárního listu. V prosinci 1938 a znovu v březnu 1939 jej R. Beran a F. Chvalkovský vyslali s tajným posláním do Berlína. V té době měl již Krychtálek tak těsné kontakty na německého tiskového přidělence v Praze, že se rovnaly agenturní spolupráci.

V Protektorátu udržoval úzké kontakty s tiskovým odborem v úřadu říšského protektora a plně sdílel kolaborační program E. Moravce. Proto jej okupanti dosadili do Národního souručenství, kde měl prosadit přijetí norimberských rasových zákonů. To se mu nepodařilo, a tak se proti této protektorátní instituci s Vladimírem Rybou, Václavem Crhou a dalšími aktivisty ostře postavil.

V roce 1941, po dohodě s K. H. Frankem, začal tažení proti Eliášovi. Po jednání předsedy vlády s aktivistickými novináři v září 1941 zemřel kolaborantský novinář K. Lažnovský v podolském sanatoriu SS a Krychtálek podporoval verzi, že byl u A. Eliáše otráven. Přivítal nástup R. Heydricha a po jeho smrti organizoval tryznu Svazu novinářů a vystoupil s hlavním projevem. V červnu 1942 podal iniciativní návrh, aby všichni rodinní příslušníci londýnské emigrace byli internováni.

Za Protektorátu patřil k předním kolaborantským novinářům. Po válce byl v roce 1947 postaven před Národní soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. V té době neměli kolaborantští novináři žádnou šanci.