Informácie o autorovi

Hrdličková, Věnceslava

Dátum narodenia: 1924

Popis:

Doc. PhDr. Věnceslava Hrdličková, CSc - sinoložka, překladatelka a spisovatelka se narodila v r. 1924.

Už za války se rozhodla učit se čínsky a sama o svém rozhodnutí před časem v Českém rozhlasu vyprávěla: "To byla zvláštní shoda okolností. Školy byly zavřené a my jsme byli s budoucím manželem vášnivými čtenáři. Dostali se nám do ruky Mathesiovy Zpěvy staré Číny, které nás okouzlily a rozhodli jsme se, že chceme čínštinu poznat. Tak jsme začali v Praze navštěvovat kurzy čínštiny." Na konci čtyřicátých let odjela s manželem na čtyři roky do Číny. "Jeli jsme vlakem - byla to nádherná cesta. Také první dojem z Číny byl pohádkový. Později jsme si vybrali bydlení v chutungu, což je řada starých čínských domků. Byly tam sice špatné hygienické podmínky, ale my jsme byli rádi, že jsme pronikli do atmosféry běžného života,"

O životě v Číně vyprávěla: "V Číně byla nejdůležitější složkou rodina, která poskytovala sociální zabezpečení všem svým členům. Ten život byl mnohem kolektivnější, než my jsme zvyklí. Dnes se Číňané vracejí ke Konfuciovi. Po celém světě zakládají a finančně podporují konfuciovy ústavy, které nejsou určeny jen ke studiu díla Konfucia, ale také kultury. U nás byl založen na univerzitě v Olomouci. Dodneška je pro mě nepochopitelné, že se jim podařilo prosadit politiku jednoho dítěte, protože hlavním štěstím čínské rodiny bylo mít hodně dětí, především synů. Má to své klady, ale i zápory.

Věnceslava Hrdličková v letech 1945-50 vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy; současně 1946-48 navštěvovala Graduate School Harvardské univerzity v Cambrige (Massachusetts). Roku 1950 získala doktorát filozofie (PhDr.), 1967 hodnost CSc., 1990 docenturu Karlovy univerzity. V letech 1951-54 se zabývala terénním výzkumem orální literatury v ČLR, 1954-82 působila na katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK na oboru sinologie (s přestávkami v letech 1957-61 a 1964-69, kdy ve spolupráci se Z. Hrdličkou prováděla v Japonsku výzkum japonské orální literatury a uměleckých řemesel).
Předmětem jejího odborného zájmu je čínská a japonská orální literatura, výzkum dnes již téměř vymizelých druhů, způsobů jejich výuky, orální realizace, kinetického kódu. Od konce 80. let se soustředila na studium estetiky čínských a japonských zahrad - čínské a japonské zahrady jako komplexní kulturní jev, možnosti jejich uplatnění v evropském prostředí.

Je spoluzakladatelkou Bonsai klubu Praha (1981), čestnou členkou Univerzitní bonsajové společnosti, Budapešť (1990), předsedkyní Česko-čínské společnosti (1990) a členkou řady mezinárodních učených společností (The Asiatic Society of Japan, Tokio, The Japan Society, New York, Nordic Institute of Folklore, Finsko, European Association of Chinese Studies, Paříž). Roku 1994 jí byla udělena zlatá plaketa F. Palackého AV ČR za zásluhy ve společenských vědách a 1995 zlatá medaile Masarykovy akademie umění. 

Zdroj: http://www.sporilov.info/view.php?cisloclanku=2009090009