Informácie o titule

Proměny I. - Zpěv I-VII. (Metamorphoses)

Autor Ovidius, Publius Naso

Žáner: Beletria - Poézia

Jazyk: Český

Rok: 1885

Popis:

	Proměny (latinsky Metamorphoses) jsou největší dílo římského básníka Ovidia. Dílo má podobu mnoha do 15 knih uspořádaných krátkých epických básní v daktylském hexametru, které vyprávějí řecké a římské mytické příběhy, jimž byl společný motiv proměny.

1. kniha
- Počátek světa – Bohové stvoří svět a člověka, který dostal podobu od Prométhea; v této části se promění chaos v řád a čerstvá země v člověka (uhnětena Prométheem)
- Čtvero věků – historické epochy – zlatý bezstarostný věk, stříbrný, bronzový a železný krutý věk – sestupná tendence, propadání se do nejistoty, zmatků a válek; proměna: nejspíše přechod jednoho věku v druhý
- Záhuba Gigantů – Giganti byli poraženi Jovem (řecky Diem) a zasypáni stavbou, kterou stavěli, aby se dostali na Olymp. proměna: do krve Gigantů vložila matka Země život, z nějž vzešlo po krutosti lačnící lidské plemeno
- Lykáón – zpupný král Lykáón provokuje Jova nabízeje mu lidské maso a je strašlivě ztrestán; proměna: Lykaón je změněn ve vlka
- Potopa – rozhněvaný Jupiter sešle na zem potopu, jež zahubí takřka vše živé; proměna: snad země v moře
- Deukalión a Pyrrha – Vypráví příběh lidí, kteří jako jediní přežili potopu; proměna: Deukalión a Pyrrha byli vyzváni, aby za sebe házeli kosti vznešené matky (kameny) – ty se měnily v nové lidi
- Pýthón – země rodí všelicos – i draka Pýthóna, jejž zastřelí Apollón; proměna: ze země se zrodivší drak Pýthon
- Dafné – Apollón se zamiloval do nymfy Dafné, ta před ním prchá, a aby byla zachráněna, je změněna ve vavřín
- Íó - Jupiter se zamiluje do nymfy Íó, aby ji ukryl před žárlivou manželkou Júnónou (řecky Hérou), promění ji v sličnou kravku, tu si vyžádá Júno a dá ji hlídat stookým obrem Argem, Jupiter vyšle Merkura (řecky Herma), aby ji vysvobodil
- Syrinx – Merkur vypráví Argovi příběh o nymfě Sýrinx, do níž se zamiloval bůh Pan a která se na útěku před ním změnila v rákos, Merkur Arga uspí, zabije a Íó může nabýt původního vzhledu

2. kniha
- Faëthon – Faëthon, syn slunečního boha Sóla (řecky Hélia) se na svém otci domůže toho, aby směl řídit jeho ohnivé spřežení (slunce). Divoké koně však neukočíruje, ohrožuje zemi i nebe a je sražen Jovovým bleskem. proměna: snad proměna pleti národů aithiopských (černochů) poté, co se k nim velmi přiblížil splašený ohnivý vůz
* Héliovny – Sestry Faëthontovy byly, lkajíce nad ztrátou bratra, proměněny ve stromy, jejich slzy v jantar.
* Kyknos – Kyknos, přítel Faëthontův, byl, lkaje nad ztrátou druha, proměněn v labuť.
- Kallistó a Arkas – Jupiter dostane zálusk na krásnou Kallistó, kterou posléze Júnó promění v medvěda. Aby ji později její syn Arkás omylem, domnívaje se, že bojuje s medvědem, nezabil, jsou oba vzati jako nová souhvězdí na oblohu.
- Korónis
* Havran a vrána – Havran zpozoroval „nevěru“ krásné Korónis, oblíbenkyně Apollóna, a spěchal to ohlásit. Na cestě ho varovala vrána vyprávějíc své osudy – bývala krásnou princeznou, zamiloval se do ní Neptun (řecky Poseidón) a ona na útěku před ním byla změněna ve vránu; následně chvátala zvěstovat Minervě (řecky Athéně), že dívka Aglauros nesplnila svůj slib a podívala se na Minervina syna Erichthonia, Minerva ji však pro udavačství zavrhla. Havran výstrah nedbal, Apollóna zpravil, ten proklál Korónis šípem. Následně litoval a havrana zavrhl. Z Koronina lůna zachránil syna Asklépia, jejž dal na vychování ke kentauru Cheirónovi
* Okyrhoé - Cheironova dcera Okyrhoé byla, věštíc příští osudy Asklépiovi a smrt Cheironovi, proměněna v koně.
- Battos – Battos jediný věděl, kam ukryl Merkur Apollónovi ukradený skot. Slíbil Merkurovi, že nepromluví, avšak ještě přestrojenému Merkurovi za nabídku odměny vše prozradil. Za trest byl proměněn v kámen.
- Aglauros – Merkurovi se zachce krásné Hersé. Její sestra Aglauros po něm žádá za zprostředkování zlato. Minerva (viz prohřešek Aglauros s Erichthoniem) toho má již dost. Sešle na Aglauros Závist, která způsobí, že Aglauros nechce pomáhat Merkurovi a je proměněna v sochu
- Európé – Jupiter přijme na se podobu býka, v níž unese královu dceru Európé na Krétu.

5. kniha
- Fíneus – Andromedin strýc Fíneus uplatňoval své nároky na neteřinu ruku, napadl Persea, nastala krutá řež, Fíneus byl proměněn Medúsinou hlavou v kámen.
- Proitos a Polydektés – Perseus pomohl dědovi Akrisiovi, poraziv Proita; Polydektés (král, jenž se ujal Danaé s Persem, když byli Akrisiem dáni napospas moři, avšak Polydektés bažil po Danaé a Perseus mu překážel) nevěřil Perseovi, že se zmocnil Gorgony, ten mi ji ukázala a Polydektés zkameněl
- Músy
* Hipokréne – Pramen Hipokréne vytryskl pod kopytem Bellerofontova oře Pegase.
* Pyréneus – Pyréneus lstivě vlákal devět múz pod svou střechu, chtěl se na nich dopustit násilí, múzy ulétly a on, vrhnuv se z hradeb za nimi, bídně zahynul
* Píerovny – devět dcer Piérových se odvážilo měřit své dovednosti s múzami, múza Kalliopé, doprovázena loutnou vypravuje:
* Únos Persefony – Pluto (řecky Hádes) se zamiloval Cereřiny (řecky Deméteřiny) dcery Persefony a unesl ji.
Píreovny, byvše poraženy, jsou múzami proměněny ve straky

6. kniha
- Arachné – Arachné se pustí do soutěžení ve tkaní se samotnou Minervou. Utká veledílo, avšak uražená Minerva její výtvor zničí a Arachné promění v pavouka.
- Niobé – Niobé se vysmívá bohyni Létě, že má sedmkrát více synů i dcer. Létiny děti Apollón a Diana však Niobiny děti pobijí a Niobé se promění v mramorovou sochu
- Žáby – Létó promění sedláky, kteří jí brání napít se z rybníka, v žáby.
- Marsyás – Apollón, poraziv satyra M., z něj stáhne kůži; faunové a satyrové nad ním pláčou, ze slz vznikne řeka Marsyás
- Pelops – Tantalos chtěl vyzkoušet bohy, zabil svého syna Pelopse a připravil z něj pokrm, bozi se na Tantala rozhněvali, odsoudili ho k Tantalovým mukám a syna oživili, přičemž Pelopse Jupiter oživil a Ceres snědenou část ramene nahradili slonovinou
- Prokné a Filoméla – Prokné se vdala za Térea a požádala ho, aby jí přivezl sestru Filomélu, Téreus se do F. zamiloval, znásilnil ji, vyřízl ji jazyk, ona však utkaným kobercem sestru o všem spravila, Prokné zabila svého syna Itya a dala ho za pokrm Téreovi. Prokné byla proměněna ve vlaštovku, Filoméla ve slavíka a Téreus v dudka
- Boreás a Óreithyia – Větrný bůh Boreás unesl dceru krále Erechthea Óreithyia a zplodil s ní syny Zéta a Kalaida, kterým v dospívání narostlo peří.

7. kniha
- Médeia
* Médeia a Iásón - Iásón se s Argonauty vypraví za zlatým rounem, král Aiétes vlastnící rouno jim uloží spoustu přetěžkých úkolů, Médeia , králova dcera se do Iásóna zamiluje a svým čarodějným uměním mu dopomůže ke splnění úkolů. proměna: ze zubů Martova draka se zrodivší bojovníci, s nimiž bylo Iásónovi bojovat.
* Aisón – Médea pomocí čar omladí Iásónova otce Aisón, z nějž je hned zdravý mladík
* Peliás – Médea slíbí dcerám krále Pelia (uchvatitele Aisónova trůnu, jenž vyslal Iásóna pro zlaté rouno, aby se ho zbavil), že Pelia též omladí, způsobí mu však smrt
* Médeiin útěk – Iásón se ucházal o ruku královské dcery Glauky, Médea ji zahubila, zabila též dva Iásónovy a své syny, načež prchla ke králi Aigeovi do Athén; proměna: zmíněno bokem spoustu zázračných proměn (Kerambos v létavce, Liberův býček v jelena, ženy z Kóu, jimž narostly rohy, mrtvola dcery Alkimadovy v holubici, Fylios v labuť, jeho matka Hýrie v tůň, Kombé v létavce, kalaurský královský pár v ptáky, Kefísův vnuk v tuleně, lidská duše z deštěmilovných hub apod.)
- Théseus - Ke králi Aigeovi se dostaví ztracený syn Théseus, Médea ho chce zabít jedem připraveným z rostliny skáláku, vzniklé z Kerberových slin, jež tento nestvůrný pes vyprskal, vlečen Herkulem z podsvětí, Théseus se zachrání, Médea uprchne.
- Mínós – Mínoův syn Androgeós byl v Athénách zavražděn, otec se vydává na válečnou výpravu proti onomu městu; proměna: mimochodem zmíněna proměna Arné v kavku.
- Aiakos a Myrmidoni – aigínský král Aikos vypráví, jak se mu náhradou za lid pomřevší morem dostalo Myrmidonů – v lid proměněných mravenců
- Kefalos a Prokris – Kefalos se ožení s krásnou Prokris, dcerou Erechthea, zalíbí se však bohyni Auroře (řecky Éós), jež ho unese, on se však chce navrátit, hlodá v něm podezření vůči manželčině věrnosti, Aurora změní Kefalos vzhled a ten pokouší manželčinu věrnost, ta nakonec takřka neodolá, ale protože se jedná o jejího manžela, manželé se smíří
- Lailaps – Kefalos půjčil Lailaps, psa, jenž nikdy neztratil svoji kořist, Amfitryónovi, který hodlal chytit lišku, která neměla být nikdy dostižena; obě zvířata zkameněla
Kefalos zabije omylem Prokridu, jež ho pozoruje, snažíc se zjistit pravdu o domnělé Kefalově nevěře, svým zázračným kopím, domnívaje se, že vrhá kopí po divé zvěři