Informácie o titule

Psychologie pro učitele

Autor: Čáp, Jan

Žáner: Vedy humanitné - Psychológia

Jazyk: Český

Číslo vydania: ISBN 80-7178-463-X

Popis:

Předkládáme studentům učitelství, učitelům i ostatním výchovným pracovníkům novou učebnici, která navazuje na předchozí učebnice J. Čápa Psychologie pro učitele (1980) a Psychologie výchovy a vyučování (1993). Vznikla jejich podstatným přepracováním a doplněním s využitím nové literatury i výzkumu obou autorů a zkušeností z vyučování na fakultách připravujících učitele. Těžiště tvoří pedagogická psychologie, jí je předesláno základní učivo z psychologie obecné, osobnosti a vývojové. Sociálněpsychologické aspekty prostupují celým textem. Jsme si vědomi toho, že učitel a vychovatel potřebují i další psychologické poznatky, např. o duševním zdraví a jeho poruchách či o psychologických aspektech ústavní výchovy, ale zahrnutí této problematiky do jediného svazku by vedlo k značnému rozšíření jeho rozsahu a také by oddálilo vydání učebnice.
Tato kniha – tak jako její předchůdkyně – poslouží též jako učebnice pedagogické psychologie pro studenty psychologie, pedagogiky a příbuzných oborů.
Jsme přesvědčeni o tom, že současný stav ve vývoji psychologických věd vyžaduje syntetický přístup, popřípadě v dobrém slova smyslu eklektický, překonávající jednostrannosti a dogmatismus jednotlivých teoretických koncepcí. Vybíráme nejdůležitější koncepce, stručně o nich referujeme a snažíme se sloučit pozitivní momenty v jejich pohledu na komplexní psychologickou problematiku. Přitom se snažíme – v mezích možností – o relativně ucelený pohled z hlediska koncepcí, které se nám jeví jako klíčové. V obecném chápání psychiky je to koncepce činností, překonávající jednostrannosti jak tradiční psychologie prožívání, tak behaviorismu. V přístupu k osobnosti, k jejímu vývoji a výchově je to humanistická koncepce C. R. Rogerse a názory jí blízké, zejména V. E. Frankla. V psychologii učení a vyučování jsou to přístupy akcentující aktivitu žáků (konstruování a rekonstruování znalostí, zvládání zátěžových situací), vazbu učení na specifické obsahové i sociální kontexty. Navazujeme též na psychologii rozvoje osobnosti Z. Heluse a zejména psychologii řízeného učení V. Kuliče; rozvíjíme ji směrem k autoregulaci učení.