Informácie o titule

Kritika soudnosti

Autor: Kant, Immanuel

Žáner: Vedy humanitné - Filozofia

Jazyk: Český

Popis:

Prvním českým vydáním jeho Kritiky soudnosti se dostává českým čtenářům do rukou kniha, jež tvoří jeden z pilířů vědy o umění. Ve svém raném díle Všeobecná přírodní historie a teorie nebes (1755) zastával Kant racionalistické hledisko a vytvořil hypotézu o vzniku sluneční soustavy. Plodem vrcholného údobí jeho tvůrčí činnosti, charakterizovaného jako „údobí kritické“, jsou tři slavná díla: Kritika čistého rozumu (1781), jejímž obsahem je Kantova teorie poznání, dále Kritika praktického rozumu (1788), jež podává výklad Kantovy etiky, a nakonec Kritika soudnosti (1790), tj. kritika lidského poznání a estetického cítění. Kritika soudnosti je pro estetickou teorii – z historického hlediska – dílem základní důležitosti. Kant jako první vymezil estetický postoj jako zvláštní vztah člověka ke světu, odlišný od postoje žádosti i od teoretického postoje, podal základní vymezení krásného a rozvinul řadu pojmů, které dodnes zůstaly kategoriemi estetiky: idea, ideál, distinkce mezi krásným a vznešeným, krásným a dokonalým atd. V pojmu účelnosti lze spatřovat jistou korekturu jeho dřívějšího striktního agnosticismu „věci o sobě“. Z Kantova určení podmínek estetického soudu – odhlédneme-li od jeho apriorismu – lze vyvodit zárodek obou linií, v nichž se napříště budou pohybovat estetické teorie. Jedna cesta povede k estetice hegelovské, jež, vyhrocuje myšlenku, že umění je poznání, intuitivní poznání univerza prostřednictvím zpodobené věci – a tato cesta zejména zásluhou Bělinského a Černyševského pak přejde k teorii realismu. Na druhé straně je Kantova teorie estetického prožitku jako „hry obrazotvornosti“ zárodečným stadiem oné estetické myšlenky, která našla první pevnější obrys v Schillerově pojetí umění jakožto způsobu plnosti lidské existence a uměleckého vnímání jako spoluprožití oné plnosti.