Informácie o titule

Návraty do Želar

Autor Legátová, Květa

Autor Kaprálová, Dora

Žáner: Dokumentárne - Životopisy

Jazyk: Český

Rok: 2005

Popis:

Původně šlo o klasicky nahrávaný dialog, ze kterého měl později vzniknout knižní rozhovor. To znamená, že jsem ke spisovatelce Květě Legátové chodila v zimě roku 2004 na kus řeči a po každém jejím důvěrnějším sdělení jsem musela slíbit, že "tohle" se v knize neobjeví. Stala se z toho nakonec milá repetice. Bránit se a argumentovat bylo zbytečné. Už proto, že Květa Legátová je nejen vynikající rétorka, ale i žena pevných zásad, dobře skrývané plachosti a nadto - penzionovaná kantorka.
V průběhu našich setkání jsme eliminovaly témata osobních tajemství, tragédií, na minimum jsme omezily hovory o psaní a o filmu Želary.
Knize rozhovorů jsem vtiskla určitou formu, jenže výsledek se postupně odkláněl od původního směřování. Květě Legátové připadalo, že její osobu příliš vyzdvihuji. Navrhla mi, že některé své odpovědi písemně poupraví. To trvalo dalšího půl roku. Pak tato téměř šestaosmdesátiletá spisovatelka přišla znovu se svými zcela přeformulovanými odpověďmi (i mně vyfabulovala několik otázek) a potom vše ještě jednou přestylizovala do podoby knihy, kterou právě čtete.
Mezitím mi paní spisovatelka nabídla tykání, generační rozdíl přestal hrát roli, urputnost jejího počínání mě začínala fascinovat.
Květa Legátová je zkrátka unikavá, zaťatá, svá. Rozhodla jsem se, po vnitřních bojích s původním autorským záměrem (a pravda i vlastní ješitností), že budu zcela respektovat přání své přítelkyně a rozhovor (občas spíše asociativně vedené úvahy, postoje a stanoviska) budu publikovat až na nepatrné úpravy v této podobě.
Můj autorský podíl tak tkví spíše v mlhavé inspiraci...
A konec konců - nespočívá jistý druh vnitřní pevnosti člověka právě v tom, že nedovolí druhému vidět ho trochu jinýma očima? Pokud ano, pak v tom může být bezbřehá svoboda a - zdá se mi - i tíživé břemeno osamělosti. 
Věra Hofmanová žije skutečně hluboko sama v sobě. Tahle spisovatelka, dramatička, učitelka, ochránkyně zvířat je jako skála, jako Lucka Vojničková, jako Květa Legátová, jako žena, která je někdy třeskutě vtipná, aby nebyla vzteklá. Která občas mentoruje, protože svět musí mít pevný řád. Která je silná jednoduše proto, aby nepropadala slabosti. Aby se svět nerozsypal jako to zrní, co jako malá tak ráda sypala svým milovaným slepicím v rodném Podolí.