Informácie o titule

Poslední králové Evropy

Autor: Miquel, Pierre

Žáner: História

Jazyk: Český

Popis:

V současném světě existuje 190 nezávislých států a ve 44 z nich vládnou monarchové - císařové, králové, knížata. Plná čtvrtina těchto monarchií - jedenáct- se dnes nachází v Evropě. V převážné většině jde ovšem o konstituční monarchie, v nichž disponuje korunovaná hlava pouze formálními pravomocemi a především representuje stát na mezinárodní scéně.
Andorrské knížectví má od loňského dubna status nezávislého státu; francouzský prezident a španělský biskup ze Sen d`Urgel zůstaly pouhými symboly staletého "kondominia".
Belgické království: král - od roku 1993 Albert II.- nemá de iure žádnou moc.
Dánské království: Markéta II.(od roku1922) zajišťuje pouze reprezentaci státu a může se podílet na zákonodárné iniciativě.
Lichtenštejnské království: o zákonodárnou moc se tu dělí kníže Hans Adam II.(od roku 1989) se Zemským sněmem.
Lucemburské velkovévodství: velkovévoda Jan (od roku 1964) se může podílet na tvorbě zákonů a normálně je nejvyšším představitelem výkonné moci.
Monacké knížectví: kníže Rainier III.(od roku 1949) a Národní rada představuje zákonodárnou moc, jménem knížete však zemi spravuje vládní rada.
Nizozemské království: královna Beatrix (od roku 1980) se dělí o zákonodárnou moc s parlamentem a o výkonnou moc s vládou.
Norské království: podle ústavy náleží výkonná moc králi, jímž je od roku 1991 Harald V., jenž ji ovšem deleguje vládě.
Španělské království: pravomoci Juana Carlose I., krále od roku 1975, jsou vesměs symbolické povahy.
Švédské království: král Karel XVI. Gustav, panující od roku 1975, plní pouze reprezentativní úlohu.
Spojené království Velké Britanie a Severního Irska: královna Alžběta II., která nastoupila na trůn roku 1952, je zároveň "hlavou" nezávislých států britského Commonwealthu a nominálním vrchním velitelem ozbrojených sil. Formálně jí náleží i účast na výkonné moci.
Vedle stávajících vládnoucích panovníků doufá v případnou restauraci monarchie pět pretendentů trůnu - albánský, bulharský, rumunský, ruský a srbský - a jisté naděje chovají i potomci habsburského, orleánského a dalších rodů.