Informácie o autorovi

Mitchellová, Margaret

Popis:

Margaret Mitchellová (1900 – 1949) se narodila a celý život prožila v Atlante, hlavním městě státu Georgie. V Georgii se odehrává i děj jejího jediného díla – románu Gone With the Wind, který se česky vydává tradičně pod titulem Jih proti Severu, přestože do ostatních evropských literatur vstupuje pod doslovným překladem To odvál vítr, nebo ještě idiomatičtěji To všechno odnesl čas.
Mitchellová vlastně nikdy neopustila rodnou Atlantu, kde vyrůstala v prostředí prosyceném vzpomínkami na předky a příbuzné, kteří se dobrovolně účastnili občanské války. Matka jí po večerech vyprávěla komplikovanou historii rodinných vztahů a osudů jednotlivých příbuzných. Matčino vyprávění zcela určitě podnítilo představivost budoucí autorky světově proslulého románu, ale postavu Scarlett O'Harové, navzdory jistým analogiím v životních osudech, nelze ztotožňovat s mladou Margaret Mitchellovou. Margaret chtěla v Atlante studovat medicínu, ale zemřela jí matka, a tak musela vést otcovu domácnost, a navíc mu pomáhat v advokátní kanceláři. Aby si přivydělala trochu peněz na osobní výdaje, psala reportáže pro místní deníky. Jednoho dne přinesla svůj příspěvek do redakce Atlanta Journalu a redaktor, který si jej přečetl, prohlásil: „Jste příliš hezká, abyste mohla být dobrá žurnalistka.“ Tento nezdvořilý mladý muž se jmenoval John March a v roce 1925 se s Margaret oženil. Při návratu z výletu se šťastní manželé stali obětí automobilové nehody, po níž byla Margaret téměř dva roky upoutána na lůžko. Nejdříve hltavě četla a později začala psát svou rodinnou kroniku. Práce na románu, provázená studiem autentického materiálu i míst, kde se události odehrávaly, trvala šest let. Román vyšel 13. června 1936 a okamžitě se stal americkým a světovým bestsellerem. V roce 1939 byla do kin uvedena hollywoodská filmová verze s Vivien Leighovou a Clarkem Gablem, ale Mitchellová, která už předtím odmítla jakoukoli spolupráci s filmaři a do Hollywoodu vůbec nejela, prohlásila, že filmu nerozumí.
Její sláva tedy spočívá na jediném románu, vyznamenaném Pullitzerovou cenou, jenž od dob vydání pomáhá žít lidem, kteří přišli o všechno. Nejvýmluvnější je v tomto smyslu svědectví obětí nacistické perzekuce.