Informácie o autorovi

Jungmann, Josef

Dátum narodenia: 1773

Dátum úmrtia: 1847

Popis:

Jeden z nejslavnějších rodáků berounského okresu se narodil v Hudlicích jako šestý z deseti dětí. Tři roky docházel do Berouna do německé školy. Musel se naučit německy a latinsky, aby mohl na piaristické gymnázium do Prahy. Roku 1792 vstoupil na filozofii a po třech letech odešel na právnickou fakultu, kde setrval až do roku 1799. Téhož roku byl jmenován učitelem na gymnáziu v Litoměřicích, kde horlivě pracoval mezi žáky a zdarma učil v semináři češtině. V Litoměřicích značně rozvinul svou literární činnost, ale nechtěl tam zůstat natrvalo. Velmi ho lákala Praha, středisko vzdělanosti. Proto uvítal, když mu bylo v roce 1815 nabídnuto místo profesora na akademickém gymnáziu v Praze, roku 1834 pak byl jmenován jeho ředitelem. V roce 1845 odešel do výslužby. O dva roky později zemřel a byl pochován na olšanském hřbitově.
Jungmann se do dějin české literatury zapsal především jako literární vědec a teoretik, jazykovědec a propagátor českého jazyka a literatury. Jeho nejstarším vědeckým dílem je „Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu“ (1820, přeprac. 1845-46) první česká učebnice literární teorie a poetiky. Následuje dílo „Historie literatury české aneb Soustavný přehled spisů českých, s krátkou historií národu, osvícení a jazyku“ (1825). V tomto spise je uveden podrobný výčet všech slovesných děl české literatury od nejstarších dob až po Jungmanna. Vrcholným naučným dílem je nepochybně pětidílný „Slovník českoněmecký“ (vyd. 1835-39) který podává významné svědectví o bohatosti českého jazyka a české vědy. Jungmann na něm pracoval 30 let a právem je považováno za jedno z nejvýznamnějších děl národního obrození.
Významná je také jeho překladatelská činnost. Překládal básně (z němčiny, angličtiny, ruštiny, polštiny a řečtiny) čímž se snažil dokázat, že i český jazyk je schopen básnického vzletu. Největší zásluhu si však získal překladem děl světového významu, např. z francouzštiny to byla Chateaubriandova „Atala“ (1805) z angličtiny Miltonův „Ztracený ráj“ (1811) z němčiny Goethův idylický epos „Hermann a Dorothea“ (1841).