Informácie o autorovi

Jakovlev, Alexander Sergejevič

Dátum narodenia: 1906

Dátum úmrtia: 1989

Popis:

Alexandr Sergejevič Jakovlev, se narodil 1. dubna 1906 v Moskvě, kde také v roce 1923 ukončil střední školu. Jeho životní dráha je přímo vzorovým příkladem hlubokého zaujetí pro letectví a celoživotní snahy dosáhnout vytčeného cíle.
Cestu k nejvyšší metě, funkci generálního leteckého konstruktéra, začal ještě jako školák stavbou modelů letadel. Své první skutečné letadlo - kluzák - navrhl a za pomoci přátel dokončil již v roce 1924. Na jeho prvním motorovém letadle AIR překonal v roce 1927 pilot Piontkovskij hned dva rekordy. A tak na podzim téhož roku přijali A. S. Jakovleva za odměnu ke studiu na Vojenskou leteckou akademii Žukovského.
Už jako inženýr a dílovedoucí Menžinského leteckého závodu zkonstruoval stíhací jednoplošník AIR 7, který navrhl jako náhradu za pomalé dvojplošníky I 5.
Později se stal A. S. Jakovlev duší kolektivu mladých konstruktérů, kterému byla jako výrobní základna přidělena bývalá nábytkářská dílna. Pod jeho vedením se kolektiv rozrostl ve velkou samostatnou konstrukční kancelář světového jména a bývalá nábytkářská dílna v prvotřídní letecký závod. S kolektivem vyrostl také on sám.
Jako jeden z mála světových konstruktérů dokáže stejně dobře navrhnout dopravní letadlo, stíhací letoun, nákladní kluzák, letadlo pro základní výcvik a možná jako jediný konstruktér klasických letadel i vrtulník.
Z jeho skvělých pístových stíhacích letounů byl např. JAK 3 nejlehčím stíhacím letounem za druhé světové války, proudový JAK 15 zase prvním proudovým stíhacím letounem, zavedeným do výzbroje sovětského letectva.
Také jeho poslední dvě známé konstrukce - dopravní JAK 40 a JAK 42 - nezůstávají dobré pověsti Jakovlevovy konstrukční kanceláře nic dlužny.
Neméně významná je i publikační činnost A. S. Jakovleva, zaměřená především na popularizaci sovětského letectví. Řada článků, jimiž přispíval do odborného tisku, se v roce 1961 rozrostla o první beletristicky zpracovanou memoárovou knihu Rasskazy aviakonstruktora, o několik let později o odborněji zaměřenou knihu Sovetskije samoljoty a posléze nejznámější beletristicky zpracovanou knihu Ceľ žizni, (Cíl života).