DigiBooks

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Rychlík; Jan

Rok narodenia: 1954 Rok úmrtia: -

Poznámka: Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., (* 26. listopadu 1954 Praha) je český historik, univerzitní profesor, působící na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze. Studoval historii a etnografii v Praze a v Sofii. Specializuje se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny jihovýchodní Evropy.
Jedná se o syna o hudebního skladatele Jana Rychlíka.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Rychl%C3%ADk_(historik)

Názov: Československé vztahy 1914-1945	Jazyk: Český Žáner: História 5 súčasná (od 1818 n.l) Rok vydania: -

Formát	Stav	Veľkosť
txt	OCR text	1018868

Názov: Československé vztahy 1945-1992	Jazyk: Český Žáner: História 5 súčasná (od 1818 n.l) Rok vydania: -

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	Sken	48740750
txt	OCR text	1515358

Názov: Československo v období socialismu 1945-1989

Jazyk: Český Žáner: História národná (Česko, Slovensko) Rok vydania: 2020

Poznámka: Nová kniha uznávaného historika přináší celkový pohled na dějiny Československa za socialismu. Jan Rychlík nezačíná své líčení „vítězným únorem“ 1948, ale už v roce 1945. Ukazuje, jak v poválečné situaci byly myšlenky socialismu přijímány většinou obyvatel, zároveň ale „třetí republika“ předznamenala perzekuce 50. let. V dalších kapitolách se věnuje stalinismu přelomu 40. a 50. let, období tání a tuhnutí po Stalinově a Gottwaldově smrti, „zlatým šedesátým“. Samostatná kapitola je věnována pokusu o reformu systému v roce 1968. V kapitolách o normalizaci a pádu komunistického režimu rozebírá příčiny stagnace režimu a jeho konce. Kniha, navazující na předchozí autorovy úspěšné práce, je komplexním přehledem politických, hospodářských i sociálních dějin období, jehož důsledky dodnes hluboce ovlivňují naši přítomnost.

Formát	Stav	Veľkosť
docx	1. korektúra	2131978

Názov: Dějiny Bulharska

Jazyk: Český Žáner: História regionálna Rok vydania: -

Náväznosť: -Stručná historie států;

Poznámka: Bulharsko, které bylo pro naše turisty donedávna jednou z mála příležitostí, jak se seznámit s krásami jižních moří, je také zemí s pohnutou historií. Ta zahrnuje antiku s civilizacemi starých Thráků, Řeků a posléze Římanů, ale též dvě středověká bulharská carství, nadvládu Byzance i Turků, v době moderní národně osvobozovací boje, novodobou samostatnost s Kainovým znamením „slovanského vyvrhele“ a se dvěma světovými válkami na straně Německa, Dimitrova, socialistickou éru a její zhroucení.
Zpracování dějin bulharského národa od pravěkého osídlení země do roku 1999.

Formát	Stav	Veľkosť
txt	Oprava po OCR text	1355554

Názov: Dějiny Makedonie

Jazyk: Český Žáner: História regionálna Rok vydania: 2003

Náväznosť: -Stručná historie států;

Poznámka: Kniha je první původní českou syntetickou prací o dějinách Makedonie od antiky přes středověk až do současnosti. Ukazuje ložitý vývoj oblasti, která v minulosti sice nikdy neměla ani konkrétní hranice, ani jasně etnicky definované obyvatelstvo, avšak přesto má svou bohatou historii. Rozhodující důraz je položen na novodobé dějiny od Berlínského kongresu(1878), především pak na politické dějiny Makedonie od jejího rozdělení mezi Srbsko, Bulharsko a Řecko po druhé balkánské válce (1913). Práce si všímá odlišného vývoje v různách částech Makedonie v meziválečném období a za druhé světové války. Dále se kniha věnuje okolnostem vzniku svazové Lidové republiky Makedonie v rámci Titovy Jugoslávie (1944) a příčinám vzniku nezávislé Makedonské republiky (1991). Součástí knihy je i přehled vývoje makedonské kultury od Miroslava Kouby.

Formát	Stav	Veľkosť
txt	Oprava po OCR text	1333256

Názov: Jozef Tiso: můj nepřítel – tvůj hrdina?	Jazyk: Český Žáner: Vedy spoločenské - Politika Rok vydania: 2018

Formát	Stav	Veľkosť
pdf	Oprava po OCR formát	151689

Názov: Pěticípá totalita: 100 let KSČ v rozhovorech

Jazyk: Český Žáner: Vedy spoločenské - Politika Rok vydania: 2021 Číslo vydania: 1.

Autor: Žáček; Pavel

Poznámka: Od plamenných idejí k vyhaslé ideologii. Kniha rozhovorů a polemických diskusí.

V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti, a i budoucnosti. Jaký význam budeme jednou přisuzovat komunistické straně v Čechách? Byla hnacím motorem dějin, nebo byly její úspěchy a neúspěchy závislé na externalitách, na světovém politickém vývoji? Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Měli možnost zásadně rozhodovat o svých politikách? Jak je vnímán vztah polistopadové KSČM k Rusku? V dnešní době si svět, přesycený různorodými informacemi a pro mnohé nepřehledný, žádá jednoduchá řešení, která nabízejí populisté a totalitně řízené strany a hnutí, je tu šance i pro komunistickou stranu? Máme zákon o protiprávnosti komunistického režimu č. 198 z roku 1993, ale komunistickou stranu jsme nezakázali. Tento paradox již byl mnohokrát diskutován. Má smysl zakazovat politické strany ze zákona? Je možno zjistit, jak velké procento původních zakladatelů strany z roku 1921 zůstalo KSČ věrné a nebylo ani stranou později smeteno, případně zlikvidováno? Jak si lze vysvětlit, že byli straníci v jednu chvíli odsouzeni k mnohaletým trestům a poté se znovu dostali na vrchol? KSČ se vždy pevně hlásila k myšlenkám socialistů a k socialismu. Jak to ale bylo doopravdy? (V televizním seriálu České století Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka prezident Edvard Beneš v roce 1948 říká: „Já jsem největší socialista, já!“ Jak tomu mají starší diváci, odchovaní povědomím o tom, že komunismus se rovná socialismus, rozumět?) Jak se změnila historiografie komunismu za posledních třicet let?

Tyto a další otázky otevírají prostor pro zamyšlení i polemiku, mezi autory, a to přímo na knižních stránkách. Jak píše autorka doslovu: „Dobře vedená interview také ruší oborová očekávání. Etablované autory nechávají rozvést rodinnou legendu o babičce, cihlářské dělnici, která byla u zakládání strany v roce 1921, a dát tak prostor generacím členů a členek komunistické strany, jež už mezi námi nikdo nezastupuje. Naopak jiné rozhovory svádí k výkladům, které aspirují na systematičnost a objektivnost. Jejich osobní a rodinná zkušenost přitom činí zbytek textu dostatečně poutavým, jako když někdejšího filozofujícího disidenta na chvíli zavede do vzpomínek na několikaleté normalizační působení ve vedení propagačního oddělení podniku Tesla, v nichž se pokouší rozplést své vnímání vlivu komunistické strany i státní bezpečnosti na svou práci tam.“

O knize rozhovorů také více některé napoví citace autorů:
„Platilo v průběhu dějin mnohokrát, že lidé věřili v různé nesmyslné teorie… Tak proč by nemohli věřit, že můžeme vybudovat beztřídní společnost?“ Jan Rychlík
„Komunisté v té podobě, jako jsme je zažili v totalitním nástupu po roce 1948, se již nevrátí – to ale neznamená, že se nemůže vrátit nesvoboda a popření základních lidských práv. Pokud hledáme nějaké poučení z minulosti na příkladu komunistického období, pojmenovávejme projevy nesvobody, stejně jako podstatu nefunkčnosti celého systému. Buďme ostražití obecně vůči nesvobodě, ne vůči konkrétnímu hnutí,“ Jaromír Štětina
„Největší problém, který já mám se současnou KSČM, je její stanovisko paleonacionalistické levice. To neznamená nic dobrého pro levici ani pro demokracii,“ Vítězslav Sommer
„Jsme zde svědky jisté historické absurdity – komunistický režim je ve svých základech pevně spojen s materialismem, ekonomickou a sociální základnou státních celků – aby byl jeho konec spjat právě s neschopností zajistit svým obyvatelům požadovaný standard v již cyklicky kolabující ekonomice. Bylo to zklamání pro mnohé marxistické snílky, jež považovali socialismus za nespornou další fázi dějin a prohra tohoto pokusu s kapitalismem byla i krizí idejí.“ Michal Stehlík
„Marxisticko-leninská teorie bez ohledu na to, že je jako celek fantasmagorie, je velice komplikovaná. Z dělnické třídy za první republiky to mohli pochopit ti, kteří měli aspoň měšťanku nebo nějaké vzdělání na podobné úrovni. V Rusku, kde před první světovou válkou umělo číst a psát jen třiadvacet procent obyvatelstva, z marxismu samozřejmě negramotný mužik nemohl pochopit nic,“ Jan Rychlík
„Já jsem předpokládal, že v období po sametové revoluci budou přijaty patřičné zákony – tedy ústava, volební zákony a zákony o politických stranách. Ty jasně definují politické hřiště a nepřipustí existenci stran s totalitní ideologií,“ Daniel Kroupa
„Bezesporu mezi lety 1948–1989, kdy měla KSČ veškerou moc ve svých rukou, byla hnacím motorem všeho toho negativního. Ona byla schopná vysát vše pozitivní, nebo naopak motivovat všechno to špatné, co v lidech je, tzn. oportunismus, udávání, dokonce násilí, represi, ovlivňování propagandou.“ Pavel Žáček
„Dnešní situace je především nesporný prostor pro ty, kdo budou přinášet líbivá, a hlavně rychlá řešení. Nemyslím si však, že můžeme opakovat situaci minulého století, kdy podobné uzmutí moci měli v rukou představitelé konkrétních velkých ideologiím,“ Michal Stehlík

Formát	Stav	Veľkosť
docx	1. korektúra	5370429

Názov: Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946	Jazyk: Český Žáner: História národná (Česko, Slovensko) Rok vydania: 2016

Formát	Stav	Veľkosť
docx	1. korektúra	3258512
djvu	OCR obrázky	6288147

Názov: Skotské anekdoty	Jazyk: Český Žáner: Beletria - Humor Rok vydania: -

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR formát	512472