DigiBooks

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Staňukovič; Konstantin

Rok narodenia: 1843 Rok úmrtia: 1903

Poznámka: Psal se 18. říjen 1860, když na „Kalevale“, válečné korvetě carského ruského loďstva, poslušen přání svého otce admirála, vyplul na cestu kolem světa sedmnáctiletý námořní kadet Konstantin Michajlovič Staňukovič, pozdější proslulý autor povídek o moři a životě ruských námořníků. Na vojenskou službu neměl ani pomyšlení, chtěl studovat na universitě v Petrohradě, ale osud rozhodl, aby studoval na universitách života, jak to později výstižně pojmenoval Maxim Gorkij.
Sevastopolský rodák – ovzduší jeho rodného místa poznáváme v povídce Útěk, v níž líčí zážitky svého vlastního dětství – člověk s nesmírně vyvinutým smyslem pro „rovnost, volnost, bratrství“, se nemohl dostat do prostředí, které by víc zraňovalo jeho vrozený humanismus, než byly poměry v ruském válečném loďstvu poloviny minulého století. Tuhý dril, bití, bičování lanem, trestanecké lodi, otročení a ponižování, to byl úděl těch, kdo vytvářeli tradici ruského námořnictva. Zatímco prostý člověk odvedený k námořní službě v ní musel setrvat pětadvacet let, Staňukovič jakožto příslušník privilegované vrstvy mohl hned po skončení své první plavby, která ovšem trvala tři roky, odejít do výslužby, i když za cenu úplné roztržky s otcem. Tohoto privilegia ovšem nezneužil – to, co o poměrech na carských lodích napsal, ruským námořníkům všechno vynahradilo.
Povídkami ze života ruských námořníků Konstantin Staňukovič vlastně uzavřel svou literární dráhu. Po odchodu z loďstva a roztržce s otcem, po níž se octl zcela bez prostředků, napsal několik románů, ale teprve ve vyhnanství, kam byl pro svou činnost v revolučním hnutí poslán v roce 1884, si dokázal vybavit mnohem víc než jen dílem poetické, dílem dobrodružné zážitky svého mládí – dokázal vložit do svých povídek, byť i určených mládeži, drtivou obžalobu nevolnického zřízení a celého zotročovatelského, vykořisťovatelského systému, který svrhla až Velká říjnová revoluce.
Námořnické povídky Konstantina Staňukoviče se důstojně řadí k tomu nejlepšímu, co bylo o moři, a hlavně o lidech na moři napsáno. Autor píše o mnoha lodích, o mnoha lidech, ale je to vždycky totéž krásné i hrozné moře, krásní i hrozní lidé. Ač jsou to někdy příběhy smutné a dojímavé k pláči, nakonec vždycky proráží slunce, moře se uklidňuje, zůstávají lidé, tvrdí a stateční, radující se i trpící, ale hlavně doufající, do posledního dechu v sobě živící tu naději, kterou Konstantin Staňukovič v člověku optimisticky nalézá a s velkým spisovatelským uměním oslavuje.

Názov: Hrozný admirál	Jazyk: Slovenský Žáner: Román (súbor poviedok) Rok vydania: 1963 Číslo vydania: 1.
Názov originálu: Беспокойный адмирал Rok vydania originálu: 1894
Poznámka: Čarovné poviedky a novely z prostredia mora a námorníkov.

Formát	Stav	Veľkosť
pdf	OCR obrázky	11562319
docx	OCR text	509913

Názov: Muž přes palubu

Jazyk: Český Žáner: Dobrodružné Rok vydania: 1973 Číslo vydania: 1

Názov originálu: Morskije rasskazy Rok vydania originálu: 1953 Náväznosť: -Knihy odvahy a dobrodružství;

Poznámka: Edice KOD 131
Své povídky o moři a jeho neúnavných dělnících-námořnících napsal ruský spisovatel Konstantin Michajlovič Staňukovič (1843–1903) na sklonku minulého století ve vyhnanství. Sám prošel v mládí drsnou službou v carském vojenském loďstvu, tehdy ještě převážně plachetním, v době, kdy na Rusi dožívalo svá poslední léta nevolnické právo.
Velký humanista a účastník revolučního hnutí vyjádřil s velkou přesvědčivostí krásu, romantiku a dobrodružnost námořní služby, ale také zvůli, krutost a tvrdost života, který byl v tehdejším carském loďstvu údělem prostého námořníka. V humorně i tragicky laděných příbězích, skládajících se v pestrý, hluboce prokreslený historický obraz života carského válečného námořnictva, předvádí autor celou galerii těch prostých lidových hrdinů, nevolníků, kterým zdánlivě zbývá jen poslušnost a trpělivost, ale ve kterých žije neuhasitelný, tvrdošíjný plamínek naděje, živený vzácnými lidskými hodnotami, neokázalými a nenápadnými, často surově pošlapanými a skrývanými. A právě nacházení a objevování těch vzácných lidských hodnot, jako jsou pracovitost, schopnost obětavého hrdinství, nenávist k otroctví, nepokořitelná lidská důstojnost, a jejich oslava připravují nejhlubší a nejdojímavější zážitky při četbě této knížky. Působivě tu promlouvá bezvýhradná spisovatelova láska k drsnému, dobrému člověku a jeho přesvědčení o nutnosti prolomit nedůstojné pořádky. Věrohodnost autorova svědectví je nepochybná. Vyplývá nejen z osobní zkušenosti, ale také z umocněně prosté, citlivé výpovědi velkého umělce slova.
Moře v povídkách Staňukovičových, hned hrozné a nelítostné za bouře, hned podmanivé a laskavé za tiché pohody, je vždy plné poezie. Současně však vystupuje jako síla, která nelítostně prověřuje především morální kvality lidí a nutí je do krajnosti napínat vůli, svaly i rozum.

Formát	Stav	Veľkosť
doc	1. korektúra	3169280