| DigiBooks - Prezeranie autora
Autor: Havránek; Bohuslav | Rok narodenia: 1893 Rok úmrtia: 1978 |
---|
Poznámka: Prof. PhDr. Bohuslav Havránek, DrSc., (30. ledna 1893 Praha – 2. března 1978 Praha) byl český filolog, bohemista, profesor srovnávací slovanské filologie a čelní představitel Pražského lingvistického kroužku. |
Názov: Česká mluvnice | Jazyk: Český Žáner: Vedy jazykové - Čeština Rok vydania: - |
---|
Rok vydania originálu: 1981 Autor: Jedlička; Alois |
Formát | Stav | Veľkosť | djvu | Sken | 6825520 |
Názov: Spisovná čeština a jazyková kultura | Jazyk: Český Žáner: Vedy humanitné - Jazykoveda Rok vydania: 1932 |
---|
Formát | Stav | Veľkosť | pdf | Sken | 10521508 |
Názov: Výbor z české literatury doby husitské 1 | Jazyk: Český Žáner: Vedy humanitné - Literárna veda Rok vydania: 1963 |
---|
Poznámka: K vydání připravili Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Jiří Daňhelka a spolupracovníci.
V roce 1957 vyšel v Nakladatelství Československé akademie věd Výbor z české literatury od počátku po dobu Husovu a setkal se u čténařů s živou odezvou. Čtenářská obec jistě přijme navázání na toto dílo, Výbor z české literatury husitské doby, se stejným zájmem, ne-li větším, neboť zde jde o literaturu nejslavnější epochy našich dějin, kdy naše země stanuly v popředí politického dění v celé Evropě. Výbor z českéé literatury doby hustiské je doposud nejobsáhlejší antologií husitských textů. Pro bohatství materiálů vychází tento druhý díl ve dvou svazcích. Výbor je koncpován tak, aby na bohatém výběru literární tvorby ukkázal slávu a sloitost husitské epochy, velikou kultúrní a mravní sílu husitství, jež se stala základem nejlepších a zavazujících tradic našeho národa. Proto zabírá literaturu v úhlu co nejširším, v celém jejím proudu a vývoji tak, aby jasně vyplynula její spojitost se společenským děním. Neomezuje se tedy jen na tak zvané ,,progresivní" literární projevy, tj. na ty, které byly vyjádřením pokrokových sil v českém národě, ale přihlíží také k charakteristickým projevŮm odumírajícich společenských složek a ustupujúcich, překonávaných tendencí. Výběrem ukázek snaží se Výbor dále upozornit na díla dosud nepovšimnutá nebo v minulosti i zúmyslně opomíjená, dosud tiskem nepublikovaná, a tedy širšímu čténařstvu zcela neznámá. Ze čtyř oddílů, do nichž se Výbor člení, jsou v prvním svazku dva: první oddíl je věnován Husovým předchůdcům /Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Konrád Waldhauser, Vojtěch Raňků z Ježova, Jan z Mýta, Štěpán z Kolína); druhý oddíl m název Období bojovného husitství. Jeho velkou část zabírá dílo Husovo, pozornost je věnována i Husovým stoupencŮm, ale též jeho odpůrcŮm+ další kapitoly uvádějí ukázky z písňové tvorby, mluvních veršovancýh skladeb, politické prózy, historické a vojenské. Obsáhlý literárně historický úvod a pojednání o jazyce 15. století a o edičných zásadách, jimiž se autorský kolektiv řídil, uvádí nejen tento svazek, ale i svazek druhý. |
Formát | Stav | Veľkosť | djvu | Sken | 59138625 |
Názov: Výbor z české literatury doby husitské 2 | Jazyk: Český Žáner: Vedy humanitné - Literárna veda Rok vydania: 1964 |
---|
Poznámka: K vydání připravili Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Jiří Daňhelka a spolupracovníci.
Druhý svazek Výboru české literatury doby husitské dovršuje obraz tehdejší české slovesné kultury výběrem ukázek z období polipanského — z časů, kdy po vojenské porážce revoluce dozněl sice nakrátko hluk zbraní, ale neutichl hlas přesvědčení o potřebě spravedlivějšího uspořádání světa ani projevy zápasu o udržení revolučních zisků. Právem stojí na začátku této části Výboru ukázky ze svérázného, myšlenkově bohatého díla Petra Chelčického, nejvýraznější literární osobnosti celého období. Jeho traktáty, projevy jeho „nesmiřitelných přátel" z řad táborů i jejich pražských protivníků naznačují, jakých forem nabyl od konce třicátých let 15. století zápas husitského myšlení s odpůrci. — Bohatá tradice založená husitským zpěvem vedla i v tomto období ke vzniku historických a satirických písní o událostech, které vířily zájem účastníků. Historické osobnosti se v nich dnešnímu čtenáři objeví v novém světle, viděna očima dávných vtipů pamfletistů. — K vnitřním sporům v českém království za vlády Jiřího z Poděbrad se váží ukázky z bohaté publicistické a politické literatury; dokládají, jak čeština jako literární jazyk pronikala do rozmanitých oblasti slovesné tvorby. Čtenáře jistě zaujme výběr z politické i soukromé korespondence poděbradské doby, poskytující průhledy jak do diplomatických jednání krále Jiřího, do intrik spřádaných mocnými odpůrci proti králově politice, tak i do soukromého života představitelů šlechty. Mezi soukromými listy upoutá pozornost řada listů dvou dcer jihočeského velmože Oldřicha z Rožmberka, rozšafné Anežky a nešťastné „bílé paní" Perchty; navíc tyto projevy ukazují, jak vysoká byla dobová slovesná úroveň i v nenáročných textech neliterární povahy. — Středem ukázek z historického spisování pozdního husitství jsou úryvky ze souboru Starých letopisů českých, v nichž čeští zemané a měšťané zachytili v zajímavém vyprávění cenné detailní pohledy na události rozjitřené doby. Svěžest jejich podání tvoří ze Starých letopisů památku, která patří spolu s cestopisy panoše Jaroslava a Václava Šaška z Bířkova v husitské literatuře k čtenářsky nejvděčnějším. Závěrečný oddíl Výboru z české literatury doby husitské tvoří antologie z písemnictví odborného: Ukázky právnických textů, průřez vývojem českého překladu bible, dobová poučení o stylistice a filologické úvahy i úryvky z děl lékařských a přírodovědeckých jsou obsahově zajímavými doklady o vývoji naukových snah v husitských Čechách i důkazem o šíři kulturní tvořivosti v nejslavnějším období našich národních dějin. |
Formát | Stav | Veľkosť | djvu | Sken | 53862988 |
Názov: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu | Jazyk: Český Žáner: Vedy humanitné - Literárna veda Rok vydania: 1957 |
---|
Poznámka: Souvislý vývoj naší literatury psané jazykem českým můžeme sledovat od konce 13. století, avšak slovesné památky napsané pro kulturní potřeby našich předků staroslověnsky a latinsky posunují její stáří daleko nazpět, až do století devátého. S hlediska literárně historického není sporu o to, že i tato staroslověnská a latinská díla patří do dějin českého písemnictví. Rozhodujícím nebyl totiž v době jejich vzniku jazyk, kterým byla napsána, nýbrž to, komu byla určena. Abychom pochopili tento na první pohled snad podivný zjev, je třeba si uvědomit, že písemnictví bylo v prvních staletích našeho literárního vývoje výlučnou oblastí kněžstva - už proto, že teprve křesťanství k nám přineslo znalost písma a znalost písma byla omezena vlastně jen na duchovní - a duchovenstvo, i když cítilo česky, pochopitelně užívalo v literatuře jazyka bohoslužebného, napřed staroslověnštiny, později latiny, protože psát tímto jazykem bylo mu nejbližší. V naší lieteratuře od nejstarších dob až po dobu husitskou odráží se dramatický výoj několika staletí. |
Formát | Stav | Veľkosť | djvu | Sken | 66949998 |
|