Prihlásiť
Vyhľadávanie
Nastavenie
O knižnici
Novinky
-100 - -Arc
-Arg - -Čer
-Čes - -DiV
-Div - -F&S
-F1 - -Imm
-In - -Kom
-Kon - -Lev
-Lex - -Mod
-Moj - -Per
-PES - -Prí
-Pří - -Sbí
-Sbo - -Sta
-Šta - -Tre
-Trn - -VTM
-Výb - ab H
Abag - Adle
Adli - Algr
Algu - Ande
Andj - Arlt
Arma - Aval
Avar - Bake
Bakk - Barb
Barč - Bart
Bárt - Beat
Beau - Bell
Belm - Berá
Bera - Beth
Bett - Bisc
Bish - Blaž
Blec - Boke
Boko - Both
Botí - Bran
Bras - Bris
Brit - Brug
Brůh - Bukv
Buľ, - Butl
Búto - Camp
Čamp - Carr
Čars - Céli
Čelk - Červ
Cerv - Chau
Chav - Chro
Chrt - Číže
Čížk - Cole
Colf - Corn
Corr - Crum
Crus - Daib
Daic - Davi
Daví - De P
de P - Demj
Deml - Diet
Diff - Dola
Dolc - Dost
Dotl - Druž
Drve - Dura
Durb - Dyer
Dyga - Eism
Eisn - Eötv
Ephr - Fabr
Fábr - Fejf
Feke - Fige
Figu - Flee
Fleg - Forš
Fors - Free
Freh - Fuči
Fučí - Galí
Gáli - Gayl
Gayn - Giff
Gila - Gold
Göld - Graf
Gráf - Greg
Greh - Gryl
Grym - Haem
Haen - Hall
Halm - Hanu
Hany - Hart
Härt - Havr
Hawa - Helf
Helg - Héru
Herv - Hirt
Hisl - Hofb
Hofé - Holo
Hols - Horč
Hoře - Hovo
Howa - Hrub
Hrud - Hunt
Huny - Inch
Incl - Jahn
Jähn - Janí
Jani - Jedl
Jedn - Jilí
Jílk - Jone
Jong - Jusk
Just - Kali
Kall - Kari
Karj - Kay,
Kaye - Kern
Kero - Kirk
Kirn - Klim
Klím - Koch
Kočí - Kolm
Koln - Kopp
Köpp - Kote
Kotě - Kozá
Koza - Krat
Krau - Křiv
Kriv - Kubá
Kube - Kuld
Kule - Kuzn
Kuźn - Lake
Lakh - Laro
LaRo - Leat
Leav - Lend
Leng - Lhot
Li, - Lišk
List - Lore
Lori - Lukš
Lulá - Mach
Mách - Mahl
Mahm - Man-
Maňá - Marg
Marh - Mart
Márt - Matr
Mats - McCa
McCh - Med,
Mede - Merl
Mero - Míčk
Mičk - Milo
Mils - Mohl
Mohr - Mora
Morá - Mowr
Moye - Murp
Murr - Navr
Naxe - Nesv
Nešv - Nito
Nive - Nová
Nova - O'Ro
O'Sh - Olšo
Olss - Osma
Ošme - Pala
Palá - Park
Parl - Pave
Pavi - Pejč
Pejř - Pešt
Pest - Pica
Picc - Pitz
Pius - Poho
Pohr - Pont
Pool - Prae
Prág - Proc
Proč - Puzy
Pých - Rako
Rakú - Redf
Redg - René
Renf - Rieč
Ried - Robi
Robl - Rose
Rosi - Rubi
Rubí - Rybá
Ryba - Šáhí
Sahl - Sans
Sant - Sche
Schi - Schu
Schü - Sedl
Sedm - Šest
Sest - Ship
Shir - Šime
Sime - Site
Šiti - Slab
Slac - Smej
Šmej - Snie
Snig - Sora
Sorá - Spil
Špin - Staň
Stan - Stei
Štei - Štoc
Stoc - Stri
Stří - Sue,
Süe- - Švar
Švař - Swal
Swan - Tamm
Tamp - Terr
Terš - Tich
Tidb - Tomi
Tomí - Trév
Trev - Ture
Turg - Urba
Urbá - Vale
Valé - Vani
Vaňk - Vegr
Veho - Vice
Vích - Vlče
Vlčk - von
Von - Vrzá
Vrzg - Wall
Walm - Wegl
Wegn - Whar
What - Will
Wilm - Woll
Wöll - Yves
z Al - Zarh
Žarn - Žert
Zerz - Zozu
Zółk - Østb
DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Burke; Edmond Rok narodenia: 1729   Rok úmrtia: -
Poznámka: Edmund Burke se narodil 1.1.1729 v Dublinu. V letech 1743-1748 studoval na Trinity College v Dublinu poté začíná v roce 1750 studovat práva v Londýně. První knihu - Vindication of Natural Societi [obhajoba přirozené společnosti] píše v roce 1756, následovali další knihy , které jej proslavili na poli politické teorie. Od roku 1759 je asistentem u Wiliama Gerarda Hamiltona, který se roku 1761 stal hlavním tajemníkem Lorda Halifaxe, místodržitele v Irsku. Následovala praxe v politice. Od r. 1766 získal křeslo v parlamentu, kde byl nebývale aktivním politikem. V listopadu 1790 vyšly UVAHY O REVOLUCI VE FRANCII dílo které jej velice proslavilo stejně jako další práce věnované Francouzské revoluci.

Názov: Úvahy o revoluci ve FranciiJazyk: Český   Žáner: Vedy spoločenské - Politika   Rok vydania: 1997
Poznámka: Tato velice zajímavá kniha, kterou napsal významný Irský konzervativec EDMUND BURKE je vlastně dopisem Burka jistému mladému muži z Paříže, který jej požádal o vysloveni názoru na současné dění v jeho vlasti (začínající události tzv. Francouzské revoluce). Burke zásadně nesouhlasí s vývojem událostí ve Francii a podrobuje velmi důkladně a zasvěceně kritice nejen události samotné, ale i myšlenky a představy jejich vůdců, kterými se revoluce zaštiťuje. Zpočátku je jeho kritika zaměřená na samou podstatu revoluce a jejího pojetí lidských prav, svobody a rovnosti. V dalších částech se zabývá jednotlivými oblastmi státního zřízení, které byly v revoluci významné, či naprosto změněny od ústavního práva po konkrétní prvky státní správy a moci. Velice zajímavá je skutečnost, že ve svých skeptických úvahách velmi často předpovídá věci, které se později skutečně potvrdí. Na druhou stranu mu ovšem historie často za pravdu nedala i když některé věci se nakonec prosadily nebo se projevila jejich pozitiva mnohem později, než se předpokládalo. V každém případě stojí za to si tuto knihu přečíst, neboť je zde k nalezení mnoho podnětů, se kterými sice nemusíme nutně souhlasit, ale určitě nás vedou k zamyšlení, a to nejen nad přímým obsahem knihy, ale i nad obecnými pojmy politické teorie. Pokud například známe skutečnost, že Burke je považován za "reprezentativní vzorek" konzervativního politika a teoretika může nám přečtení jeho ÚVAH... poněkud změnit uhel pohledu na tento politický směr. Jsem dokonce přesvědčen o tom, že se dnes nemůže za konzervativce ala Burke považovat snad nikdo. Jeho přesvědčení spočívá zejména v tom, že tehdejší společnost není natolik špatná, či nespravedlivá, aby se nedala reformovat. Není tedy potřeba bourat staletím potvrzené zásady na kterých tato společnost stojí , jen je poněkud opravit, téměř ideálním řešením je tzv. Velká revoluce v Anglii, která té Francouzské předcházela, jejíž označení Velká je však poněkud zavádějící, neboť se zde jednalo spíše o kosmetické úpravy než o revoluci.Velmi významnou roli má pro Burka církev jejíž privilegia jsou pro něho nedotknutelná a o níž je přesvědčen že je ve společnosti naprosto nenahraditelná. Také "přirozené" rozvrstveni společnosti na urozené, bohaté a ty další je pro Burka zárukou kvalitního fungovaní společnosti, neboť nikdo nemá lepší předpoklady k vládnutí, než ten, kdo po svých předcích zdědí odpovědnost držet vlastnictví, či dokonce rodokmen! Zajímavý je ovšem také jeho přístup k zbohatlíkům, kteří profitují ze společenských změn ve Francii. Přestože je pro něho movitost člověka nezanedbatelným faktorem, k hodnocení jeho kvalit, nepřiznává toto právo těm, kteří k majetku přišli tímto " nemorálním " způsobem (spekulanti, nový vlastníci zkonfiskovaného majetku apod.), narozdíl od přirozených vlastníků (církev, šlechta, pozemkový vlastníci). Některé části této knihy vsak i dnes získávají na aktuálnosti zejména pokud se jedná o apel proti bezbřehé liberalizaci společnosti, či zavádění nových řádů bez návaznosti na tradiční a skutečně osvědčené principy.
FormátStavVeľkosť
djvuSken11078404