| DigiBooks - Prezeranie autora
Autor: Andrić; Ivo | Rok narodenia: 1892 Rok úmrtia: 1975 |
---|
Poznámka: Ivo Andrić, srbský spisovatel, se narodil 9. října 1892 v bosenském městečku Travniku v chudé charvátské rodině, čtrnáct let poté, co Rakousko-Uhersko získalo na Berlínském kongresu právo okupovat Bosnu a Hercegovinu a ukončit tak v této národnostně, nábožensky a kulturně nesmírně složité oblasti čtyřsetletou nadvládu osmanské říše. Za gymnazijních studií v Sarajevu se Andrić aktivně zapojil do hnutí jihoslovansky orientované mládeže, jež později dostalo jméno Mladá Bosna, a začal literárně tvořit. Roku 1911 otiskl v časopise Bosanska vila svoje první básně. Po maturitě se na podzim 1912 zapisuje na univerzitu v Záhřebu, ale po roce přechází do Vídně a nakonec do Krakova, kde ho zastihuje zpráva o sarajevském atentátu. Zhruba ve stejné době mu v Záhřebu vychází sedm básní v generačním sborníku Charvátská mladá lyrika. Za prázdninového pobytu ve Splitu je Andrić zatčen a uvězněn pro podezření ze spoluúčasti na atentátu. Zážitky a dojmy z mariborského vězení zachytil v lyrických fragmentech, tvořících součást jeho prvotiny s ovidiovským názvem Ex Ponto (1918, česky 1919). Po tříletém věznění a internaci je nakonec amnestován a ocitá se v Záhřebu, kde se léčí z tuberkulózy a spolu s dalšími mladými literáty začíná roku 1918 vydávat časopis Književni jug (Literární jih).Záhy po skončení války a vzniku Království Jugoslávie přechází do Bělehradu a od roku 1920 až do přepadení Jugoslávie fašisty působí převážně v diplomatických službách. Vystřídal postupně královské konzuláty a vyslanectví ve Vatikánu, Bukurešti, Terstu, Štýrském Hradci (zde získává doktorát), v Marseille, Paříži, Madridu, Bruselu, u Společnosti národů v Ženevě, roku 1937 se stává náměstkem ministra zahraničí a roku 1939 vyslancem v Berlíně. Diplomatické povolání vykonává svědomitě i úspěšně, ale vlastní poslání vidí v literární tvorbě, v níž se až na malé výjimky po celý život vrací ke krajině dětství – k Bosně. Na počátku řady Andrićových povídek inspirovaných „kamenitou a ponurou zemí… zemí nenávisti a strachu“ stojí Cesta Aliji Djerzeleza (Put Alije Djerzeleza, 1920, česky 1962), po níž v letech 1924, 1931 a 1936 následují soubory nazvané prostě Povídky (Pripovetke). Druhý z nich vyšel roku 1936 a 1938 česky s názvem Mara milostnice. Po Hitlerově útoku na Jugoslávii v dubnu 1941 se Andrić vrací z Berlína do Bělehradu, celou dobu okupace žije v ústraní a píše svá nejrozsáhlejší díla: Travnickou kroniku (Travnička hronika, česky 1958, 1964 a 1987), višegradskou kroniku Most na Drině (Na Drini ćuprija, česky 1948 jako Most přes Drinu, 1987 jako Most na Drině ) a román o lakomci v sukních Slečna (Gospodjica, česky 1947 jako Slečna dělá peníze). Všechny tyto tři knihy vydává Andrić hned po osvobození 1945, kdy se také zapojuje do kulturního a politického života nové, demokratické a federativní Jugoslávie. Pět let působí jako poslanec v Bosně a Hercegovině, pak už až do smrti žije trvale v Bělehradě. Své dílo rozmnožuje ještě o další knihy povídek, o několik studií a esejů a novelu Prokletý dvůr (Prokleta avlija, 1954, česky 1961 a 1987). Andrićovy desetisvazkové sebrané spisy byly po autorově smrti (13. března 1975) doplněny o dalších sedm svazků. Vyšel v nich mj. nedokončený román Omerpaša Latas (1976, česky 1981), cyklus portrétních povídek Dům na samotě (Kuća na osami), rozsáhlý soubor myšlenek a postřehů Znamení u cesty (Znakovi pored puta), Andrićova tvorba lyrická, esejistická, kritická, cestopisná i deníkové záznamy. Česky vyšly v 60. letech 20. století dva menší výbory povídek – Cesta Aliji Djerzeleza (1962) a Žena, která není (1967) – a knížka pro děti Aska a vlk (1966); roku 1987 vyšel třísvazkový soubor, který vedle Mostu na Drině a Travnické kroniky přinesl pod názvem Vezírův slon rozsáhlý výbor povídek a novelu Prokletý dvůr.
Dílo Iva Andriće se už dávno stalo klasickou součástí zlatého fondu moderní srbské, bosenskohercegovské i charvátské literatury a dostalo se mu vysokých poct a ocenění nejen v Jugoslávii, ale i ve světě. Roku 1961 obdržel Ivo Andrić jako zatím jediný jihoslovanský spisovatel Nobelovu cenu za literaturu a patří dodnes k nejpřekládanějším autorům slovanského jihu |
Názov: Cesta Aluji Djerzeleza | Jazyk: Český Žáner: Román (súbor poviedok) Rok vydania: 1962 Číslo vydania: v SNKLU 1. |
---|
Poznámka: Dvě povídky laureáta Nobelovy ceny, z nichž první (Cesta Aliji Djerzeleza) staví na scénu slavného válečníka a nepřemožitelného bohatýra, známého z lidové poezie, v nezvyklé úloze rozpačitého a neúspěšného dobyvatele ženských srdcí. Druhá (Z časů Aniky) má ženskou hrdinku v krasavici z bosenského města, která mocí svého ženství neodolatelně přitahuje všechny muže a šíří kolem sebe mravní spoušť a zkázu. |
Formát | Stav | Veľkosť | docx | 1. korektúra | 217122 |
Názov: Ex ponto | Jazyk: Český Žáner: Beletria - Esej Rok vydania: 1919 |
---|
Poznámka: Hle, tu je ještě jeden, a on nalezl slova, živá krásná slova, a řekl vše teple a upřímně, bez bázně a pouze s tím úmyslem, aby se vám svěřil. A vám bude to milé. Co je krásné, bude krásnější, co smutné, smutnější, drobné drobnější a veliké větší. Ale co je to za člověka a co vlastně povídá v té knize? Myslí, že je zavřen, že se může dívati na svět a lidí pouze okénkem, v němž jsou žalářní mříže, myslí, že je vyhnanec. A také jest něčím takovým. Byl mnoho sám a mnoho se zabýval samým sebou. Jeho zrak se proto zostřil a on vidí daleko, skrze zdi, slyší i slabé údery cizích srdcí, zastavuje se i u malých příhod a o všem dovede vypravovat důvěrně, ne hlasitě a křiklavě, ale přece tak, že jeho slovo připadne na cesty vedoucí přímo k srdci.
|
Formát | Stav | Veľkosť | docx | Oprava po OCR formát | 125996 |
Názov: Sebrané spisy 1 - Most na Drině | Jazyk: Český Žáner: Román historický Rok vydania: 2009 Číslo vydania: 2 |
---|
Názov originálu: Na Drini čuprija Rok vydania originálu: 1955 | Poznámka: Kniha je vyprávěním o kolektivním životě a kolektivním vědomí městečka a jeho obyvatel v časech od turecké nadvlády až do konce rakousko-uherské správy. Osudy jednotlivců se výrazněji dostávají do popředí v líčení událostí, které městečko během staletí vytrhly z navyklého životního rytmu - v dobách povodní, povstání a epidemií. Jednotlivé příběhy spojuje višegradský most na Drině, stará a jedinečná stavba, sloužící lidem jako symbol trvalosti, neměnnosti a krásy. |
Formát | Stav | Veľkosť | doc | Oprava po OCR formát | 2157568 |
djvu | OCR obrázky | 4806178 |
Názov: Sebrané spisy 2 - Travnická kronika | Jazyk: Český Žáner: História 4 novoveku (do 1818 n.l) Rok vydania: 2009 Číslo vydania: 1 |
---|
Názov originálu: Travnička hronika Rok vydania originálu: 1951 | Poznámka: Kniha popisuje osudy bosenského lidu během napoleonské expanze kdy byla Bosna ještě divokou zaostalou zemí ovládanou zástupci tureckého sultána. |
Formát | Stav | Veľkosť | djvu | Sken | 5846651 |
doc | Oprava po OCR formát | 2615296 |
Názov: Sebrané spisy 4 - Vezírův slon | Jazyk: Český Žáner: Beletria Rok vydania: 2009 Číslo vydania: 1. v tomto souboru |
---|
Formát | Stav | Veľkosť | docx | Oprava po OCR formát | 1328371 |
djvu | OCR obrázky | 10786902 |
Názov: Sebrané spisy 5 - Dům o samotě, Omerpaša Latas | Jazyk: Český Žáner: Román historický Rok vydania: 2009 Číslo vydania: 1 |
---|
Poznámka: Nedokončený román Omerpaša Latas je posledním dílem Andričovy "bosenské kroniky" a navazuje na román Travnická kronika. Líčí poslední období Bosny pod tureckou nadvládou, kdy titulní hrdina, Srb ve službách Turků, přijíždí do odbojného města obnovit pořádek. Kniha Dům o samotě, pravděpodobně také nedokončená, je sevřenou sbírkou povídek, které doplňují autorův historický cyklus. Povídky jsou spojeny osobou vypravěče a vypravují příběhy, které zasahují vypravěčovo sarajevské bydliště
Závěr románové kroniky Bosny 19. století a sbírka povídek, souvisejících s touto historickou řadou |
Formát | Stav | Veľkosť | doc | Oprava po OCR formát | 2365440 |
djvu | Sken | 4787533 |
Názov: Slečna | Jazyk: Slovenský Žáner: Román Rok vydania: 1963 |
---|
Poznámka: Ivo Andrić nás v tomto románe zoznamuje aj so životom v Belehrade, ktorý sa, po prvej svetovej vojne stáva z malého vidieckeho mesta veľkým obchodným a podnikateľským strediskom, v ktorom bujnejú všelijaké vášne a kde sa stretá najpestrejšia spoločnosť z novopripojených oblastí. |
Formát | Stav | Veľkosť | docx | Oprava po OCR formát | 248052 |
Názov: Slečna dělá peníze | Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 1947 Číslo vydania: 1. |
---|
Názov originálu: GOSPODJICA | Poznámka: Příběh bohaté lichvářky Rajky se odehrává před a těsně po začátku první světové války v Sarajevu. Mladá svobodná žena Rajka podniká v oboru půjček s vysokými úroky, které nazýváme lichvou. Její osudy naberou dramatický spád na pozadí významných historických událostí (atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu a začátek první světové války), Rajka se sama sebe i své okolí snaží přesvědčit, že politika na její podnikání nemá žádný vliv, její egoismus a ignorace dění okolo přerůstá v zajímavý psychologický příběh s vyobrazením úpadku lidských hodnot. |
Formát | Stav | Veľkosť | docx | Oprava po OCR formát | 240189 |
Názov: Vezírův slon | Jazyk: Český Žáner: Román (súbor poviedok) Rok vydania: 1987 Číslo vydania: v tomto uspořádání 1. |
---|
Poznámka: Soubor povídek - "Zlo" ovšem v Andričových povídkách nemá jen svůdně krásnou podobu "nádob rozkoše a hříchu". Zlo tu představují vůbec všichni cizinci, kteří už svou prostou přítomností narušují ustálený běh života "zapšklých" bosenských městeček v čase poznamenaném koncem osmanského panování a nadcházející nebo nastupující rakousko-uherské okupace. Zlo představují všichni "Osmanlijové", představitelé sultánovy moci. Každý z verzírů, kteří sto padesát let sídlili v Andričově rodném Travniku, je v očích travnické čaršije ten nejhorší, ať už má na svědomí smrt sedmašedesáti bosenských begů a ajanů, jako historicky autentický Dželaludin-paša z povídky Vezírův slon, anebo jen věčně ustrašené čaršijany dráždí svou skrytou a nevyzpytatelnou přítomností v travnickém koňaku. |
Formát | Stav | Veľkosť | docx | Oprava po OCR formát | 698504 |
Názov: Žena, která není | Jazyk: Český Žáner: Román (súbor poviedok) Rok vydania: 1967 Číslo vydania: 1. |
---|
Poznámka: Páteří svazku je povídka titulní a spolu s ní i Mara milostnice ‒ dvě z rozsáhlejších próz, které dosti zřetelně typizují dvojí základní podobu Andričova vztahu ke skutečnosti, dva póly jeho vypravěčského umění. Jestliže autobiografizující žena, která není je výtvorem spisovatelovy fikce a její těžisko je v intimním a neobyčejně senzibilním psychologismu, postihujícím člověka jakoby mimo prostor a čas, pak Mara milostnice je naopak nezaměnitelně určena konkrétní historickou a společenskou situací ‒ oním "neklidným rokem" 1918, kdy na území turecké Bosny, zmítané vnitřními nepokoji, vtrhla rakousko-uherská vojska. V této krizové situaci propojil Andrič soukromé osudy svých postav s osudem celé země, takže jejich psychologie se stala zároveň sociologií, pronikavou sondou do společenské struktury Bosny na předělu dvou historicko-společenských formací. Mezi těmito dvěma póly uměleckého zaujetí ‒ individuálně psychologického a společensko-historického ‒ oscilují pak i ostatní povídky svazku, podávajíce svědectví o "velkém a podivném zápase, který se v Bosně po staletí odehrával mezi dvěma vírami a pod pláštíkem náboženství o zem, moc, vlastní pojetí života a světový řád." A každá z postav těchto bosenských příběhů v sobě nese drama lidského života, lhostejno, zda žije ve vezírském sídle ‒ konaku, ve františkánských klášterech, na pravoslavných farách, v židovských krámcích nebo v maloměstské čaršiji. |
Formát | Stav | Veľkosť | docx | Oprava po OCR formát | 251710 |
|