Prihlásiť
Vyhľadávanie
Nastavenie
O knižnici
Novinky
-100 - -Arc
-Arg - -Čer
-Čes - -DiV
-Div - -F&S
-F1 - -Imm
-In - -Kom
-Kon - -Lev
-Lex - -Mod
-Moj - -Per
-PES - -Prí
-Pří - -Sbí
-Sbo - -Sta
-Šta - -Tre
-Trn - -VTM
-Výb - ab H
Abag - Adle
Adli - Algr
Algu - Ande
Andj - Arlt
Arma - Aval
Avar - Bake
Bakk - Barb
Barč - Bart
Bárt - Beat
Beau - Bell
Belm - Berá
Bera - Beth
Bett - Bisc
Bish - Blaž
Blec - Boke
Boko - Both
Botí - Bran
Bras - Bris
Brit - Brug
Brůh - Bukv
Buľ, - Butl
Búto - Camp
Čamp - Carr
Čars - Céli
Čelk - Červ
Cerv - Chau
Chav - Chro
Chrt - Číže
Čížk - Cole
Colf - Corn
Corr - Crum
Crus - Daib
Daic - Davi
Daví - De P
de P - Demj
Deml - Diet
Diff - Dola
Dolc - Dost
Dotl - Druž
Drve - Dura
Durb - Dyer
Dyga - Eism
Eisn - Eötv
Ephr - Fabr
Fábr - Fejf
Feke - Fige
Figu - Flee
Fleg - Forš
Fors - Free
Freh - Fuči
Fučí - Galí
Gáli - Gayl
Gayn - Giff
Gila - Gold
Göld - Graf
Gráf - Greg
Greh - Gryl
Grym - Haem
Haen - Hall
Halm - Hanu
Hany - Hart
Härt - Havr
Hawa - Helf
Helg - Héru
Herv - Hirt
Hisl - Hofb
Hofé - Holo
Hols - Horč
Hoře - Hovo
Howa - Hrub
Hrud - Hunt
Huny - Inch
Incl - Jahn
Jähn - Janí
Jani - Jedl
Jedn - Jilí
Jílk - Jone
Jong - Jusk
Just - Kali
Kall - Kari
Karj - Kay,
Kaye - Kern
Kero - Kirk
Kirn - Klim
Klím - Koch
Kočí - Kolm
Koln - Kopp
Köpp - Kote
Kotě - Kozá
Koza - Krat
Krau - Křiv
Kriv - Kubá
Kube - Kuld
Kule - Kuzn
Kuźn - Lake
Lakh - Laro
LaRo - Leat
Leav - Lend
Leng - Lhot
Li, - Lišk
List - Lore
Lori - Lukš
Lulá - Mach
Mách - Mahl
Mahm - Man-
Maňá - Marg
Marh - Mart
Márt - Matr
Mats - McCa
McCh - Med,
Mede - Merl
Mero - Míčk
Mičk - Milo
Mils - Mohl
Mohr - Mora
Morá - Mowr
Moye - Murp
Murr - Navr
Naxe - Nesv
Nešv - Nito
Nive - Nová
Nova - O'Ro
O'Sh - Olšo
Olss - Osma
Ošme - Pala
Palá - Park
Parl - Pave
Pavi - Pejč
Pejř - Pešt
Pest - Pica
Picc - Pitz
Pius - Poho
Pohr - Pont
Pool - Prae
Prág - Proc
Proč - Puzy
Pých - Rako
Rakú - Redf
Redg - René
Renf - Rieč
Ried - Robi
Robl - Rose
Rosi - Rubi
Rubí - Rybá
Ryba - Šáhí
Sahl - Sans
Sant - Sche
Schi - Schu
Schü - Sedl
Sedm - Šest
Sest - Ship
Shir - Šime
Sime - Site
Šiti - Slab
Slac - Smej
Šmej - Snie
Snig - Sora
Sorá - Spil
Špin - Staň
Stan - Stei
Štei - Štoc
Stoc - Stri
Stří - Sue,
Süe- - Švar
Švař - Swal
Swan - Tamm
Tamp - Terr
Terš - Tich
Tidb - Tomi
Tomí - Trév
Trev - Ture
Turg - Urba
Urbá - Vale
Valé - Vani
Vaňk - Vegr
Veho - Vice
Vích - Vlče
Vlčk - von
Von - Vrzá
Vrzg - Wall
Walm - Wegl
Wegn - Whar
What - Will
Wilm - Woll
Wöll - Yves
z Al - Zarh
Žarn - Žert
Zerz - Zozu
Zółk - Østb
DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Andrić; Ivo Rok narodenia: 1892   Rok úmrtia: 1975
Poznámka: Ivo Andrić, srbský spisovatel, se narodil 9. října 1892 v bosenském městečku Travniku v chudé charvátské rodině, čtrnáct let poté, co Rakousko-Uhersko získalo na Berlínském kongresu právo okupovat Bosnu a Hercegovinu a ukončit tak v této národnostně, nábožensky a kulturně nesmírně složité oblasti čtyřsetletou nadvládu osmanské říše. Za gymnazijních studií v Sarajevu se Andrić aktivně zapojil do hnutí jihoslovansky orientované mládeže, jež později dostalo jméno Mladá Bosna, a začal literárně tvořit. Roku 1911 otiskl v časopise Bosanska vila svoje první básně. Po maturitě se na podzim 1912 zapisuje na univerzitu v Záhřebu, ale po roce přechází do Vídně a nakonec do Krakova, kde ho zastihuje zpráva o sarajevském atentátu. Zhruba ve stejné době mu v Záhřebu vychází sedm básní v generačním sborníku Charvátská mladá lyrika. Za prázdninového pobytu ve Splitu je Andrić zatčen a uvězněn pro podezření ze spoluúčasti na atentátu. Zážitky a dojmy z mariborského vězení zachytil v lyrických fragmentech, tvořících součást jeho prvotiny s ovidiovským názvem Ex Ponto (1918, česky 1919). Po tříletém věznění a internaci je nakonec amnestován a ocitá se v Záhřebu, kde se léčí z tuberkulózy a spolu s dalšími mladými literáty začíná roku 1918 vydávat časopis Književni jug (Literární jih).Záhy po skončení války a vzniku Království Jugoslávie přechází do Bělehradu a od roku 1920 až do přepadení Jugoslávie fašisty působí převážně v diplomatických službách. Vystřídal postupně královské konzuláty a vyslanectví ve Vatikánu, Bukurešti, Terstu, Štýrském Hradci (zde získává doktorát), v Marseille, Paříži, Madridu, Bruselu, u Společnosti národů v Ženevě, roku 1937 se stává náměstkem ministra zahraničí a roku 1939 vyslancem v Berlíně. Diplomatické povolání vykonává svědomitě i úspěšně, ale vlastní poslání vidí v literární tvorbě, v níž se až na malé výjimky po celý život vrací ke krajině dětství – k Bosně. Na počátku řady Andrićových povídek inspirovaných „kamenitou a ponurou zemí… zemí nenávisti a strachu“ stojí Cesta Aliji Djerzeleza (Put Alije Djerzeleza, 1920, česky 1962), po níž v letech 1924, 1931 a 1936 následují soubory nazvané prostě Povídky (Pripovetke). Druhý z nich vyšel roku 1936 a 1938 česky s názvem Mara milostnice. Po Hitlerově útoku na Jugoslávii v dubnu 1941 se Andrić vrací z Berlína do Bělehradu, celou dobu okupace žije v ústraní a píše svá nejrozsáhlejší díla: Travnickou kroniku (Travnička hronika, česky 1958, 1964 a 1987), višegradskou kroniku Most na Drině (Na Drini ćuprija, česky 1948 jako Most přes Drinu, 1987 jako Most na Drině ) a román o lakomci v sukních Slečna (Gospodjica, česky 1947 jako Slečna dělá peníze). Všechny tyto tři knihy vydává Andrić hned po osvobození 1945, kdy se také zapojuje do kulturního a politického života nové, demokratické a federativní Jugoslávie. Pět let působí jako poslanec v Bosně a Hercegovině, pak už až do smrti žije trvale v Bělehradě. Své dílo rozmnožuje ještě o další knihy povídek, o několik studií a esejů a novelu Prokletý dvůr (Prokleta avlija, 1954, česky 1961 a 1987). Andrićovy desetisvazkové sebrané spisy byly po autorově smrti (13. března 1975) doplněny o dalších sedm svazků. Vyšel v nich mj. nedokončený román Omerpaša Latas (1976, česky 1981), cyklus portrétních povídek Dům na samotě (Kuća na osami), rozsáhlý soubor myšlenek a postřehů Znamení u cesty (Znakovi pored puta), Andrićova tvorba lyrická, esejistická, kritická, cestopisná i deníkové záznamy. Česky vyšly v 60. letech 20. století dva menší výbory povídek – Cesta Aliji Djerzeleza (1962) a Žena, která není (1967) – a knížka pro děti Aska a vlk (1966); roku 1987 vyšel třísvazkový soubor, který vedle Mostu na Drině a Travnické kroniky přinesl pod názvem Vezírův slon rozsáhlý výbor povídek a novelu Prokletý dvůr.

Dílo Iva Andriće se už dávno stalo klasickou součástí zlatého fondu moderní srbské, bosenskohercegovské i charvátské literatury a dostalo se mu vysokých poct a ocenění nejen v Jugoslávii, ale i ve světě. Roku 1961 obdržel Ivo Andrić jako zatím jediný jihoslovanský spisovatel Nobelovu cenu za literaturu a patří dodnes k nejpřekládanějším autorům slovanského jihu

Názov: Cesta Aluji DjerzelezaJazyk: Český   Žáner: Román (súbor poviedok)   Rok vydania: 1962   Číslo vydania: v SNKLU 1.
Poznámka: Dvě povídky laureáta Nobelovy ceny, z nichž první (Cesta Aliji Djerzeleza) staví na scénu slavného válečníka a nepřemožitelného bohatýra, známého z lidové poezie, v nezvyklé úloze rozpačitého a neúspěšného dobyvatele ženských srdcí. Druhá (Z časů Aniky) má ženskou hrdinku v krasavici z bosenského města, která mocí svého ženství neodolatelně přitahuje všechny muže a šíří kolem sebe mravní spoušť a zkázu.
FormátStavVeľkosť
docx1. korektúra217122

Názov: Ex pontoJazyk: Český   Žáner: Beletria - Esej   Rok vydania: 1919
Poznámka: Hle, tu je ještě jeden, a on nalezl slova, živá krásná slova, a řekl vše teple a upřímně, bez bázně a pouze s tím úmyslem, aby se vám svěřil. A vám bude to milé. Co je krásné, bude krásnější, co smutné, smutnější, drobné drobnější a veliké větší.
Ale co je to za člověka a co vlastně povídá v té knize? Myslí, že je zavřen, že se může dívati na svět a lidí pouze okénkem, v němž jsou žalářní mříže, myslí, že je vyhnanec. A také jest něčím takovým. Byl mnoho sám a mnoho se zabýval samým sebou. Jeho zrak se proto zostřil a on vidí daleko, skrze zdi, slyší i slabé údery cizích srdcí, zastavuje se i u malých příhod a o všem dovede vypravovat důvěrně, ne hlasitě a křiklavě, ale přece tak, že jeho slovo připadne na cesty vedoucí přímo k srdci.
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát125996

Názov: Sebrané spisy 1 - Most na DriněJazyk: Český   Žáner: Román historický   Rok vydania: 2009   Číslo vydania: 2
Názov originálu: Na Drini čuprija    Rok vydania originálu: 1955   
Poznámka: Kniha je vyprávěním o kolektivním životě a kolektivním vědomí městečka a jeho obyvatel v časech od turecké nadvlády až do konce rakousko-uherské správy. Osudy jednotlivců se výrazněji dostávají do popředí v líčení událostí, které městečko během staletí vytrhly z navyklého životního rytmu - v dobách povodní, povstání a epidemií. Jednotlivé příběhy spojuje višegradský most na Drině, stará a jedinečná stavba, sloužící lidem jako symbol trvalosti, neměnnosti a krásy.
FormátStavVeľkosť
docOprava po OCR formát2157568
djvuOCR obrázky4806178

Názov: Sebrané spisy 2 - Travnická kronikaJazyk: Český   Žáner: História 4 novoveku (do 1818 n.l)   Rok vydania: 2009   Číslo vydania: 1
Názov originálu: Travnička hronika    Rok vydania originálu: 1951   
Poznámka: Kniha popisuje osudy bosenského lidu během napoleonské expanze kdy byla Bosna ještě divokou zaostalou zemí ovládanou zástupci tureckého sultána.
FormátStavVeľkosť
djvuSken5846651
docOprava po OCR formát2615296

Názov: Sebrané spisy 4 - Vezírův slonJazyk: Český   Žáner: Beletria   Rok vydania: 2009   Číslo vydania: 1. v tomto souboru
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát1328371
djvuOCR obrázky10786902

Názov: Sebrané spisy 5 - Dům o samotě, Omerpaša LatasJazyk: Český   Žáner: Román historický   Rok vydania: 2009   Číslo vydania: 1
Poznámka: Nedokončený román Omerpaša Latas je posledním dílem Andričovy "bosenské kroniky" a navazuje na román Travnická kronika. Líčí poslední období Bosny pod tureckou nadvládou, kdy titulní hrdina, Srb ve službách Turků, přijíždí do odbojného města obnovit pořádek. Kniha Dům o samotě, pravděpodobně také nedokončená, je sevřenou sbírkou povídek, které doplňují autorův historický cyklus. Povídky jsou spojeny osobou vypravěče a vypravují příběhy, které zasahují vypravěčovo sarajevské bydliště

Závěr románové kroniky Bosny 19. století a sbírka povídek, souvisejících s touto historickou řadou
FormátStavVeľkosť
docOprava po OCR formát2365440
djvuSken4787533

Názov: SlečnaJazyk: Slovenský   Žáner: Román   Rok vydania: 1963
Poznámka: Ivo Andrić nás v tomto románe zoznamuje aj so životom v Belehrade, ktorý sa, po prvej svetovej vojne stáva z malého vidieckeho mesta veľkým obchodným a podnikateľským strediskom, v ktorom bujnejú všelijaké vášne a kde sa stretá najpestrejšia spoločnosť z novopripojených oblastí.
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát248052

Názov: Slečna dělá penízeJazyk: Český   Žáner: Román   Rok vydania: 1947   Číslo vydania: 1.
Názov originálu: GOSPODJICA   
Poznámka: Příběh bohaté lichvářky Rajky se odehrává před a těsně po začátku první světové války v Sarajevu. Mladá svobodná žena Rajka podniká v oboru půjček s vysokými úroky, které nazýváme lichvou. Její osudy naberou dramatický spád na pozadí významných historických událostí (atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu a začátek první světové války), Rajka se sama sebe i své okolí snaží přesvědčit, že politika na její podnikání nemá žádný vliv, její egoismus a ignorace dění okolo přerůstá v zajímavý psychologický příběh s vyobrazením úpadku lidských hodnot.
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát240189

Názov: Vezírův slonJazyk: Český   Žáner: Román (súbor poviedok)   Rok vydania: 1987   Číslo vydania: v tomto uspořádání 1.
Poznámka: Soubor povídek - "Zlo" ovšem v Andričových povídkách nemá jen svůdně krásnou podobu "nádob rozkoše a hříchu". Zlo tu představují vůbec všichni cizinci, kteří už svou prostou přítomností narušují ustálený běh života "zapšklých" bosenských městeček v čase poznamenaném koncem osmanského panování a nadcházející nebo nastupující rakousko-uherské okupace. Zlo představují všichni "Osmanlijové", představitelé sultánovy moci. Každý z verzírů, kteří sto padesát let sídlili v Andričově rodném Travniku, je v očích travnické čaršije ten nejhorší, ať už má na svědomí smrt sedmašedesáti bosenských begů a ajanů, jako historicky autentický Dželaludin-paša z povídky Vezírův slon, anebo jen věčně ustrašené čaršijany dráždí svou skrytou a nevyzpytatelnou přítomností v travnickém koňaku.
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát698504

Názov: Žena, která neníJazyk: Český   Žáner: Román (súbor poviedok)   Rok vydania: 1967   Číslo vydania: 1.
Poznámka: Páteří svazku je povídka titulní a spolu s ní i Mara milostnice ‒ dvě z rozsáhlejších próz, které dosti zřetelně typizují dvojí základní podobu Andričova vztahu ke skutečnosti, dva póly jeho vypravěčského umění. Jestliže autobiografizující žena, která není je výtvorem spisovatelovy fikce a její těžisko je v intimním a neobyčejně senzibilním psychologismu, postihujícím člověka jakoby mimo prostor a čas, pak Mara milostnice je naopak nezaměnitelně určena konkrétní historickou a společenskou situací ‒ oním "neklidným rokem" 1918, kdy na území turecké Bosny, zmítané vnitřními nepokoji, vtrhla rakousko-uherská vojska. V této krizové situaci propojil Andrič soukromé osudy svých postav s osudem celé země, takže jejich psychologie se stala zároveň sociologií, pronikavou sondou do společenské struktury Bosny na předělu dvou historicko-společenských formací. Mezi těmito dvěma póly uměleckého zaujetí ‒ individuálně psychologického a společensko-historického ‒ oscilují pak i ostatní povídky svazku, podávajíce svědectví o "velkém a podivném zápase, který se v Bosně po staletí odehrával mezi dvěma vírami a pod pláštíkem náboženství o zem, moc, vlastní pojetí života a světový řád." A každá z postav těchto bosenských příběhů v sobě nese drama lidského života, lhostejno, zda žije ve vezírském sídle ‒ konaku, ve františkánských klášterech, na pravoslavných farách, v židovských krámcích nebo v maloměstské čaršiji.
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát251710