DigiBooks

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Kořínek; Jan (jezuita)

Rok narodenia: 1626 Rok úmrtia: 1680

Poznámka: Již v šestnácti vstoupil do jezuitského řádu, kde nejprve přednášel filozofii, v roce 1666 se stal rektorem na jezuitské koleji v Litoměřicích a poté působil na více místech, především na koleji v Kutné Hoře. Za svého života se seznámil s Bohuslavem Balbínem a stal se jedním z jeho nejodvážnějších zastánců a je autor Balbínova přízviska „český Livius“.

Kořínek se stal známý především díky své historické práci věnované městu Kutná Hora nazvanému Staré paměti kutnohorské. Toto dílo spadá do kategorie vlasteneckých historických děl hojně vznikajících pod vlivem Balbína, ale Kořínkova historie se oproti ostatním dílům vymyká především jazykem, který je notně ovlivněn havířskou mluvou. Jedním takovým slovem je handštán, které Kořínek používá k dělení díla a v hornické mluvě označuje rudný kámen. Text Kořínek doplňoval krátkými veršováními.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ko%C5%99%C3%ADnek

Názov: Staré paměti kutnohorské

Jazyk: Český Žáner: História Rok vydania: 1675

Poznámka: Pod figurou dvacíti drahých rudních kamenů (jimž Horníci handštány říkají) vyobrazené a vypodobněné

Autor zachycuje společenský, hospodářský, kulturně-náboženský a politický život od počátku slavné středověké historie, jak ji poznává z historických pramenů, až po pečlivé osobní odpozorování všech detailů důlní činnosti, která se však v jeho době nacházela již za vrcholem své slávy.

Toto dílo nás přenáší do druhého nejslavnějšího města českého království a jednoho z nejbohatších nalezišť vzácných kovů v tehdejší Evropě, přímo do prostředí pro nás, lidi technického věku, téměř nepředstavitelně namáhavé a nebezpečné ručně prováděné práce v podzemí dolů. Seznamuje však i s všestranně plně žitým životem v domech, ulicích a náměstích města. Neuvěřitelné je množství vytěžené horniny z hloubky až 300 m, dosažené hranice možností své doby.

Dnes bychom se měli zamýšlet i nad středověkou logikou života, která vedle exploatace přírodního bohatství bohatě rozvíjela duchovní kulturu. Připomeňme jen vznešenost katedrály sv. Barbory. V souvislosti těchto úvah ohledně kulturního étosu lidského života a krajiny v konfrontaci se současnou obrovskou exploatací přírodního bohatství severozápadních Čech upadáme do rozpaků nebo spíše do smutku. Naproti tomu dílo Jana Kořínka je oslavnou básnickou reportáží slávy české důlní činnosti a rozvoje českého městského života od středověku po ranný barok.

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR text	366289