DigiBooks

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Kline; Christina Baker

Rok narodenia: 1964 Rok úmrtia: -

Poznámka: Christina Baker Klineová (* 1964) se narodila a chvíli vyrůstala v Cambridgi, odkud se s rodinou přestěhovala do USA. Do Cambridge se však vrátila a vystudovala literaturu na místní univerzitě. Ve studiích pokračovala na univerzitách ve Virginii a na Yale. Přestože vystřídala řadu zaměstnání (dodavatelka jídla či šéfkuchařka), v současnosti se již plně věnuje literatuře. Je autorkou pěti románů, Vlak naděje je prvním přeloženým do češtiny. Tento román si v USA vysloužil řadu nadšených ohlasů a dlouho se držel na předních příčkách v žebříčcích čtenářské oblíbenosti. Tzv. vlaky naděje a jiné historické události však Klineové pouze posloužily k tomu, aby na jejich pozadí vytvořila dojemný příběh o odvaze jednotlivce, naději a síle přátelství, které se rozvinulo mezi devadesátiletou ženou a sedmnáctiletou dívkou. Autorka v současné době žije s manželem a třemi syny v Maine.
Na svém kontě má další 4 romány s názvy Bird in Hand, The Way Life Should Be, Desire Lines, Sweet Water.

zdroj:http://www.databazeknih.cz/zivotopis/christina-baker-kline-76158

Názov: Vlak naděje

Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 2015

Názov originálu: Orphan Train Rok vydania originálu: 2013

Poznámka: Román inspirovaný skutečnými událostmi vypráví o tom, že občas musíme něco ztratit, abychom něco podstatného našli. V jednom z posledních vlaků naděje, které od poloviny devatenáctého století v Americe odvážely sirotky z přelidněného New Yorku k náhradním rodinám na Středozápadě, sedí i devítiletá Niamh. Píše se rok 1929 a Niamh, která přišla o rodinu po velkém požáru na newyorské periferii, cestuje díky organizaci Pomoc dětem vstříc nejisté budoucnosti. Co ji v ní čeká? Najde přes řadu bolestných ztrát své štěstí? Podobná otázka zní v hlavě i sedmnáctileté Molly v roce 2011. Po smrti milovaného tatínka střídá jednu pěstounskou rodinu za druhou a jde z průšvihu do průšvihu. Za ten poslední musí na veřejně prospěšné práce: bude uklízet v podkroví devadesátileté paní. Protnou se osudy těchto dvou žen? A dostanou odpovědi na své otázky? Když v noci lije, já ležím na matraci a přes tenkou sypkovinu se do mě zarývají kovové dráty, voda mi teče po obličeji a kručí mi v břiše, vzpomínám, jak jsme byli na Agnes Pauline, pršelo, všichni měli mořskou nemoc a tatínek se nás děti snažil rozptýlit tím, že nám řekl, ať zavřeme oči a představíme si dokonalý den. Už to jsou tři roky, bylo mi sedm, ale ten den mám stále v živé paměti. Je neděle a jdu navštívit babičku do jejího útulného domku na předměstí. Po cestě přelézám kamenné zídky a jdu po polích s divokou trávou, jež se ve větru pohybuje jako vlny na moři, cítím sladký kouř z ohníčků a poslouchám drozdy a kosy, jak se cvičí ve zpěvu.

Formát	Stav	Veľkosť
docx	1. korektúra	845526