| DigiBooks - Prezeranie autora
| Autor: Tochman; Wojciech | Rok narodenia: 1969 Rok úmrtia: - |
|---|
| Poznámka: WOJCIECH TOCHMAN (* 1969) je přední polský novinář a reportér. Narodil se v Krakově a v letech 1990?2004 pracoval jako reportér v deníku Gazeta Wyborcza. Dva roky (2006?2008) přednášel na fakultě žurnalistiky na Varšavské univerzitě, zároveň pracoval v televizi v pořadu Ktokolwiek widział, ktokolwiek wie (Kdokoli viděl, kdokoli zná), který pomáhal rodinám nalézt jejich ztracené příbuzné. O totéž se snaží nadace ITAKA, kterou Tochman roku 1999 založil. Spolu s Mariuszem Szczygiełem a Pawłem Goźlińským založil v roce 2009 Institut reportáže se školou psaní, knihkupectvím a literární kavárnou. Je autorem několika reportážních knih, například Schodów się nie pali (Schody se nepálí, 2000, 2006), Wściekły pies (Vzteklý pes, 2007), románu Córeńka (Dcerunka, 2005), v němž vypráví příběh o novinářce pohřešované po teroristickém útoku na Bali. Románové svědectví o válce v bývalé Jugoslávii Jakbyś kamień jadła (Jako bys jedla kámen, 2002, 2005, 2008) bylo nominováno na literární cenu Nike. V roce 1998 získal cenu deníku Gazeta Wyborcza Reportér roku, v roce 2004 byl finalistou prestižní ceny Prix RFI Témoin du Monde. Jeho reportáže jsou překládány do řady světových jazyků. |
| Názov: Akoby si kameň jedla | Jazyk: Slovenský Žáner: Dokumentárne Rok vydania: 2015 Číslo vydania: 1. |
|---|
| Názov originálu: Jakbyś kamień jadła Rok vydania originálu: 2002 | Poznámka: Bosna, roky deväťdesiate. Vojna, etnická nenávisť, smrť, masové exekúcie, koncentračné tábory. Desiatky reportérov a televíznych štábov z celého sveta vyrážajú na Balkán, aby mohli podať svedectvo o zverstvách páchaných v rozpadajúcej sa Juhoslávií. Z médií presakujú znepokojujúce obrazy, zaznievajú hlasy katov i obetí, slová expertov i politikov. Každá vojna sa však jedného dňa končí. Novinári odchádzajú, experti miznú v informačnom šume, pozornosť médií sa obracia k iným vojnám, k iným nešťastiam.
Čo sa deje v krajine, ktorou štyri roky zmietala vojna?
Ako sa so stratou blízkych vyrovnávajú tí, čo prežili?
Čo cítia a o čom premýšľajú?
Kde hľadajú svojich mŕtvych? A ako ich nachádzajú?
To sú otázky, na ktoré sa pokúša priniesť odpoveď kniha poľského reportéra Wojciecha Tochmana, ktorý sa o osudy ľudí žijúcich v Bosne zaujímal nielen počas vojny, ale aj po nej. V roku 1999 sa vracia na miesto činu, pozoruje pri práci antropologičku Ewu Klonowskú, ktorá zbiera a skladá pozostatky ľudských tiel vykopaných z masovch hrobov a na základe DNA identifikuje obete. Rozpráva sa s tými, čo prežili a z rozprávania o kostiach, ktoré patria ich blízkym, rekonštruuje vojnové osudy jednotlivcov i celých rodín, živých aj mŕtvych. Prostým jazykom rozpráva o veciach tragických, neskutočných, strašných. Jeho svedectvo núti zamyslieť sa nad hrôzami vojny, dvojznačnosťou ľudskej prirodzenosti a hlbokou ľudskou potrebou pochovať a oplakať svojich mŕtvych. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | 1. korektúra | 1161905 |
| Názov: Eli, Eli | Jazyk: Slovenský Žáner: Dokumentárne - Literatúra faktu Rok vydania: 2017 Číslo vydania: 1. |
|---|
| Názov originálu: Eli, Eli Rok vydania originálu: 2013 | Poznámka: Uzávierky fotoaparátov zbesilo cvakajú, pretože ľudská bieda je fotogenická. A exotická. Dobrovoľníci s klincami v dlaniach visia na krížoch. Cvak! Deti bez strechy nad hlavou prespávajú na manilskom cintoríne. Cvak!
Kto si prečíta knižku Eli, Eli, začne vnímať svet a svoje miesto v ňom úplne inak. Wojciech Tochman pred nami otvára Filipíny také, aké ich nepoznáme. Citlivým okom zachytáva životy tých najbiednejších a rozpráva nám o nich z takej blízkosti, že ich utrpenie cítime na vlastnej koži.
Eli, Eli Wojciecha Tochmana je na jednej strane obžalobou súčasného sveta, ale zároveň je aj knihou plnou nádeje. Stačí, keď prijmeme jeho uhol pohľadu, jeho kľúč k precíteniu vzdialeného nešťastia – kritické myslenie, milosrdenstvo a otvorenosť k iným ľuďom. Pretože ľudská bieda nie je lacná atrakcia. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | 1. korektúra | 427907 |
| Názov: Jako bys jedla kámen | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne Rok vydania: 2017 |
|---|
| Názov originálu: Jakbyś kamień jadła Rok vydania originálu: 2002 | | Poznámka: Příběh o Bosně. A taky o kostech, které hledají svá jména i tváře. Kostech z masových hrobů, z hlubokých jeskyň i ze studní. Kostech zavražděných. Bosna, léta devadesátá. Zemi, jen málo vzdálenou, ničí válka, etnická nenávist a masové vraždy jak z období druhé světové války. Reportéři všech světových médií jsou v první linii a o vraždění informují v přímém přenosu. Po válce však odsud všichni odešli a nezůstal nikdo, kdo by informoval o těch, kteří bosenské peklo přežili, kteří ztratili všechny blízké. Wojciech Tochman to udělal. Na Bosnu, v níž po roce 1995 zavládl mír, hledí optikou opuštěných matek a dětí i očima lékařů, kteří chtějí vrátit jména všem bezejmenným kostem. Útlá, ale nesmírně silná kniha Jako bys jedla kámen vychází v překladu Lenky Kuhar Daňhelové. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | 1. korektúra | 1667485 |
| Názov: Kokrhání kohoutů, pláč psů | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne - Literatúra faktu Rok vydania: 2022 |
|---|
| Názov originálu: Pianie kogutów, płacz psów Rok vydania originálu: 2019 | Poznámka: Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí. Záminka může být jakákoli. Potom to všechno skončí. A teď se naučte s bývalými dozorci a popravčími opět žít. Vítejte v Kambodži.
Wojciech Tochman prozkoumává ve svých reportážích temná místa. Do Bosny, Rwandy nebo Kambodže se nevydával za senzací, ale chtěl se dotknout toho, čeho se bojíme, co se v lidech někde hluboko skrývá. Pol Pot a jeho příběh přitahují pozornost, ale člověk připoutaný řetězem u rozpadlé chatrče? Ostatně, kdo může svého nemocného příbuzného zavřít do klece? Jedině zlý člověk. To je jednoduchá odpověď. Tochman strávil v Kambodži, jedné z nejchudších zemí stále ohrožených přírodními katastrofami, dostatečně dlouhou dobu na to, aby jednoduché odpovědi nehledal. Doprovázel psychiatričku Sody Ang, která se pokouší vysvětlit rodinám, co skutečně trápí jejich nemocné příbuzné, a začít je skutečně léčit. Protože zatím jsou místo léčby psychóz zavíráni do klecí nebo přivazováni za nohu. Narušené duše, i takové jsou výsledky řádění Rudých Khmerů. Kambodžská společnost se rozložila, přišla o vzájemnou důvěru, zapletla se do sítě strachu a pověr. Zlí duchové – tak by to Kambodžané popsali. Když je jednou vypustíte, dlouho netrvá, než jsou zase zkroceni. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | Oprava po OCR text | 294792 |
|