DigiBooks

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Sádlo; Jiří

Rok narodenia: 1958 Rok úmrtia: -

Poznámka: RNDr. Jiří Sádlo je český přírodovědec a biolog, věnující se fytocenologii. Zabývá se také cenogenezí, relikty a neofyty, dynamikou krajiny v holocénu a kulturně-naturálními jevy a procesy, jako je například nová divočina, suburbie, postkulturní krajina a nepřírodní biotopy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a v současnosti působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích.

Kromě úzce odborných textů je spolautorem knih Biologie krajiny (spolu s Davidem Storchem; Vesmír, 1999) a Krajina a revoluce (spolu s Petrem Pokorným, Pavlem Hájkem, Dagmar Dreslerovou a Václavem Cílkem; Malá skála, 2007) a eseje Krajina jako interpretovaný text.

Okrajově se zabývá i uměleckou tvorbou. Své deníkové postřehy, inspirované především proměnami krajiny a přírody během roku, vydal knižně pod názvem Prázdná země – listopadová čast roku (Dauphin, 2007).

Názov: Biologie krajiny

Jazyk: Český Žáner: Vedy prírodné - Biológia Rok vydania: 2000 Číslo vydania: 1

Poznámka: Tento text je o základních typech prostředí, s nimiž se můžeme setkat v naší krajině.

Čím je výjimečná příroda Čech a Moravy?
Jak stará je naše příroda a jak se vyvíjela?
Jak člověk měnil krajinu dříve a jak ji mění nyní?
Jaké typy prostředí u nás najdeme?
Co jsou bílé stráně? Co jsou jesepy? Jsou u nás vůbec pravé stepi?
Čemu musí čelit organismy na skalách a sutích? Jak se žije ve skalním podzemí?
Proč u nás roste víc druhů rostlin i na vápnitých než na kyselých půdách? Proč zrovna na rašeliništích a v horách přežívají druhy z doby ledové?
Jaké jsou u nás typy řek?
Proč je tolik ptáků a savců vázáno na vody a mokřady?
Jak organismy čelí povodním? Jsou povodně normální?
Jak funguje přirozený les?
Jakou roli v jeho obnově hrají živočichové?
Proč je u nás málo druhů stromů?
Jaké jsou u nás typy lesa a proč každý roste někde jinde?
Patří kůrovec na Šumavu?
Co znamená, že je něco přemnožené?
Jak se liší tradiční a moderní obhospodařování krajiny?
Co je to kulturní step? Jak vznikly louky?
Zaniká česká krajina?

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	Sken	3115351
docx	1. korektúra	1813850

Názov: Krajina a revoluce

Jazyk: Český Žáner: Vedy prírodné - Životné prostredie Rok vydania: 2008 Číslo vydania: 3

Poznámka: Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí
Autoři: Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Jiří Sádlo, Petr Pokorný

O krajině v historické perspektivě se zatím u nás psalo většinou z hlediska člověka, anebo z hlediska přírody. Texty Jiřího Sádla, Petra Pokorného, Pavla Hájka, Dagmar Dreslerové a Václava Cílka se pokouší tyto přístupy propojit s cílem psát o krajině z hlediska krajiny.

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	OCR obrázky	8529615
docx	1. korektúra	1520766

Názov: Krajina!

Jazyk: Český Žáner: Beletria - Esej Rok vydania: 2019 Číslo vydania: 1

Poznámka: Osm esejů ze sedmi míst – Bechyně, Šumava, Vysočina, Polabí, Litoměřicko, Střední Čechy, Ralsko – a tedy přinejmenším stejný počet cest, na které je nutné se náležitě připravit: „Tady se začne myslet a psát o krajině a co to jako ve skutečnosti je.Tak tedy, jak je to s krajinou ve skutečnosti, to myslím ve skutečnosti nikdo neví. A já to taky nevím a cirkumambuluju kolem toho jako lev kolem horké kaše. Krajina? Mohlo by být, že to s krajinou vážně nějak je, že na to lze přijít, jak se to s ní má, a správné řešení posléze odlišit od těch mylných. Nebo zase naopak, že to s ní není vůbec nijak. A posléze že to s ní je jakkoli, můžeme si hrát, dokud nás to neomrzí, a pak ještě někdy zase. Jenže to je všecko pitomost, pitomost, pitomost. Jak je to s krajinou ve skutečnosti, to nikdo neví. „Jó skutečnost, to je druhá nejdůležitější věc na světě!“ smáli se ontologové. – „A která je teda ta první?“ – „Jó, panáčku, to kdybysme tak věděli!“ smáli se ontologové. Copak ontologové, ti jsou vždycky samá sranda...“

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	OCR obrázky	8925755
docx	1. korektúra	3026715

Názov: Praha a Brno

Jazyk: Český Žáner: Beletria - Esej Rok vydania: 2015 Číslo vydania: 1

Poznámka: Dva texty o dvou místech, která leckdo zná (anebo si to alespoň myslí). Dva eseje, okřiky, manifesty. Dva cestopisy skrznaskrz prorostlé vědou a poezií: „Je léto a podzim, začátek zimy, znova jaro, celý rok chodím po Praze. Tady je horká dlažba a asfalt, sedím tady na prvním schodě kostela, což by žádný Pražák neudělal, a kus ode mě kokrhá nějaká pestře oděná ženština v sukni a klobouku, sedí na schodě a chlastá vodu z petlahve, pokaždé se napije a trochu zakokrhá. Šílená, nebo turistka, nebo obojí. Tak jsme tu magoři dva a třetí je tu s námi malé, ušlápnuté bejlí, ptačinec prostřední Stellaria media tady na patě prvního schodu ke kostelu ve Spálené ulici.“

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	OCR obrázky	2237282
docx	1. korektúra	2450524

Názov: Prázdná země: Listopadová část roku

Jazyk: Český Žáner: Beletria Rok vydania: 2007

Poznámka: Prezentovaný text byl psán jako součást dlouhodobého výzkumu podivného rázu obyčejné reality. Zimní deník, Podzimní deník a Jarní deník tvoří tři části těžko zařaditelného textu biologa Jiřího Sádla. Za pomoci fenologie „tedy již mírně zastaralé vědy o změnách přírody během roku“ vytvořil autor výjimečný umělecký text. A pokud máte dojem, že něco schází: „A letní deník není schválně, aby se to nezacyklilo.“

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR text	67822